NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU
REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ.
Králova Lhota.




Odkaz na stránky obce KRÁLOVA LHOTA:
KRÁLOVA LHOTA

Co napsali představitelé obce o Králova Lhota v roce 1939:
Králova Lhota.

Tato katastrální obec v nejzápadnějším cípu politického okresu novoměstského nad Metují rozkládá se při bývalé kladskopolské stezce, od západu na východ a vede jí dálková silnice, vedoucí z Hradce Králové do Nov. Města nad Metují a dále na Náchod. Průměrná nadmořská výška obce činí 270 m. Na půlnoční straně se rozkládá mezi obcemi Královou Lhotou, Jásennou a Rohenicemi táhlý vrch "Bílý kopec". Na jeho jižním svahu je vlastně Králova Lhota rozložena. Nejvyšší místo návrší bělokopeckého je na zemském mezníku, kde je udána výška 294 m. Celková výměra katastru činí 615 ha 86 a. Z toho jest 526 ha 43 a polí, 32 ha 23 a luk, 6 ha 57 a lesů.
Lhota značí lhůta, prodlení, sečkání neb dobu určenou smlouvou. Poněvadž od starodávna bývaly nové osady na jistou lhůtu od poplatků osvobozeny, jsou zvány "Lhotami". Osadníci, kteří se usadili na gruntech královských, byli také na určitou "Ihótu" osvobozeni od poplatků a proto osadě dali jméno Lhota Králova. Bylo to v době zakládání osad za Přemysla Otakara II. V seznamu desátků pro krále Václava r. 1384 vypsaných jmenuje se plebánie Kunigswald sivé Meziříč, jakož i Kunigsfeld (Králova Lhota). Stará pověst vypravuje, že Lhota patřila k věnu královny vdovy. Královna tu prý kdysi povila synka na místě, kde je nyní č. 63. Dosud prý je v kůlně statku kolébka ze zlata hluboko v zemi zakopaná. Proto je na obecní pečeti kolébka s královskou korunou a poštovní trubkou. Jiná verse praví, že Lhotou kdysi projížděl na cestě do Polska sám král. Když tábořil ve vsi, přijel rychlý posel z Prahy, který oznámil králi radostnou zvěst, že královna povila syna.
Roku 1415 byla uvedena v držení Lhoty Jitka z Meziříčí, vdova po Hynku z Třebechovic. R. 1454 Hynek z Náchoda a Červené Hory prodal své dědictví v Králově Lhotě za 14 kop gr s dvory kmetčími Kuňce z Červené Hory, sestře své, a Dorotě z Lauterbachu a jejím dědicům za 60 kop gr. R. 1456 dne 6. srpna obdržel zboží ve vsi Meziříčí a Králově Lhotě Vratislav z Mitrovic, přijav r. 1461 syna Jana v jednotu toho zboží.
V r. 1500 Petr z Dube, Adrsbachu a na Rychmburce prodal ves Královu Lhotu s devíti dvory kmetčími, s rychtou a kostelním podacím a jiné statky Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy. R. 1582 bylo ve Lhotě 18 rolníků u-sedlých a 110 osob.
V r. 1608-1611 seděl na dvoře selském v Králově Lhotě Jan Len z Likkerštorfu. (Uvádí se za svědka v registratuře města Dobrušky.) Po zavraždění hraběte Adama Erdmana Trčky v Chebu (Eger) dostává se Lhota pod panství bratří Jeronýma a Rudolfa čolloredů.
Ve válce třicetileté utrpěla obec nezměrné škody. R. 1639 musili Lhotečtí odevzdati generálu Hodicovi 3042 zl. 45 gr. R. 1641 vyhořel místní kostelík. V r. 1643 vzali vojíni pluku generála z Hoffkirchu v obci tři klisny. V r. 1645 a 1646 Švédové z Hradce a Dobrušky loupili kraj, takže mnozí lidé přišli o všechno. Nouze, hlad a mor trápily osadníky, takže hřbitov nepostačoval k pohřbívání.
Náboženské bouře v době protireformace přinesly nová utrpení. V r. 1732 byli zatčeni a uvězněni z Královy Lhoty Václav Bašek, Pavel Šotola, Václav Lacina, Václav Vilímek, Jakub Krejzl, Jiří Bartoš, Martin Jirsák, Bartoloměj Baček, Jan Bašek a Jiří Šťásek. Po dvě léta byli ve vyšetřování. Není tudíž divu, že v r. 1742 podlehlo mnoho lidí nabídce pruského generála z Kalksteinu a odešlo do Prus, protože nesnášenlivost náboženská odcizila lid Habsburkům. Z Královy Lhoty odešlo 41 osadníků, mezi nimiž Martin Jirsák z č. 7, Jan Kouba z č. 54, Matěj Kouba z č. 63 a jiní, kteří jako rekrutové "pas a červený obojek na krk dostali a do Sliz přec odešli". R. 1744 bylo ve Lhotě ubytováno 50 důstojníků, 32 služebníků a 3126 mužů pruského vojska. V r. 1745 měl král Bedřich hlavní stan v Meziříčí a od 26. června do 20. července jeho vojsko stálo od Opočna k Rohenicům a Králově Lhotě. V gruntovních zápisech Ihoteckých často se uvádí, že mnohý majitel usedlosti "skrz ruin od vojska v nic přišel". V sedmileté válce navštívili Prusové obec naši v r. 1756 a 1758.
V r. 1758 "na hřbitově táborem leželi, kostel zplundrovali, zeď rozbořili a tam děla k Hradci namířili". V r. 1778 ve válce o bavorské dědictví udala se srážka u naší obce, která ve vojenských dějinách má název "Srážka u Královy Lhoty". Trvala pět hodin a Rakušané v ní ztratili 2 důstojníky a 38 mužů, Prusové 3 důstojníky a 43 muže.
Kostel sv. Sigmunda je filiální. Od r. 1713 je obec přifařena k Českému Meziříčí. Dříve zde bývala samostatná fara podobojí. Kostelík jest stavba stará, podle mínění faráře Spiro-cha postavena kol r. 1366 za Karla IV., kdy tělo sv. Sigmunda bylo přivezeno do Prahy. R. 1641 kostel celý i s věží vyhořel. Byl obnoven r. 1644 a nové tři zvony do něho pořízeny. Za války světové byly dva zvony rozbity a zrekvírovány. V r. 1934 darovali manželé Rydlovi z č. l zvonek umíráček. Před kostelem byl prastarý dřevěný kříž. V r. 1880 byl na jeho místo postaven kříž pískovcový. Ještě v r. 1651 za Enocha člemense Vratislavského, hejtmana panství opočenského, bylo při "popsánj lydi žiwych" napočteno ve Lhotě 128 lidí, vesměs evangelíků, z nichž u 63 zjištěna naděje na získání ke katolictví. U 65 nebylo na získání naděje. Faře v Meziříčí platila obec desátku: "pssenicze l korecz, žitta 19 korczů 2 wiertele, ovsa 20 korczů 2 wiertele'. V r. 1651 "při zádussý králhotském založenj Swatého Zykmunda na dluzých se vykazuje 477 kop 46 gr l denár, na hotowie 4 kopy 8 gr 5 a půl denáru. Rolí faržských zádussý užiwá, které lidé osívají a čtvrtý mandel dávají. Roly pod 2 korcze sám kněz osývá. Luk, na kterých se sena nabere 3 -vozy. U Skrssycz také gest niegaký paloucžek. Ittem Sedlisště a lauka též kniez klydjtj má. Segry a letníky wedle starého způsobu dávají. Koledy, wegcze, kolácže svým čzasem wedle možnosti."
Škola zde jest od r. 1788. Nejdříve byla soukromá a učilo se v č. 10, potom v č. 5, v hospodě č. 1 a v č. 11. Nato se vyučovalo v obecní pastoušce. Ta sloužila i za obydlí ponocnému. Dne 1. května 1861 položen byl základní kámen k nynější budově. R. 1881 byla přistavěna první třída a škola rozšířena na dvoutřídní.
Králova Lhota měla pozemky mokré, těžké a neúrodné. "Všude zem Páně, jen ve Lhotě jíl", říkalo se v okolí. Ale v r. 1896 se ustavilo meliorační družstvo s předsedou Josefem Drahorádem. Ten za vydatné pomoci MUDra J. Dvořáka, poslance na sněmu českém, dokončil potom dílo, jež v životě obce značilo úplný převrat. Dotud chudá obec, které bylo přezdíváno "Cikánská holota", se hospodářsky povznesla na úroveň okolních obcí; Neplodné pastviny a mokřiny se staly úrodnými poli, na nichž se pěstují všechny druhy hospodářských plodin, nejvíce však pšenice a cukrovka.
Druhým velkým hospodářským podnikem bylo ustavení Družstva pro rozvod elektrické energie v Králově Lhotě. Přistoupilo za člena Východočeské elektrárny v Hradci Králové a v r. 1926 postavilo rozvodovou síť nákladem 113.000 K.
Vydatným pomocníkem hospodářů jest místní kampelička, spořitelní a záložní spolek pro Královu Lhotu a Skršice. Byla založena v r. 1902.
Nejstarším spolkem jest "Ochotnický spolek". Byl založen v r. 1873 a jeho prvním předsedou byl Josef Drahorád. Mimo vzdělávací činnost vyvíjel spolek také činnost okrašlovací. Po obci byly na jeho popud zavezeny jámy a kaluže, vysázena stromořadí kaštanů a lip a prostranství před kostelem upraveno a vysázeno lipami, které je dosud zdobí. V r. 1901 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, který jest vyzbrojen moderním nářadím hasičským. R. 1919 byla založena Tělocvičná jednota Sokol. Obecní knihovna byla založena v r. 1922. Čítá nyní 380 čísel o 409 svazcích.
Podle posledního sčítání v r. 1930 má obec 116 čísel a 488 obyvatel. Obyvatelstva stále ubývá. Z ovoce daří se dobře švestky a hrušky, ale špatně jabloně, které předčasně rakovatí. Ovocnictví se však nevěnuje ta péče, které by zasluhovalo.