NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK |
Poslední aktualizace 03.08.2017 |
BŘEČŤAN. Hedera helix, břečťan popínavý, †(jedovatý) Popis. Vždy zelený keř, plazící se po zemi nebo po zdích, s větvemi až 20 m dlouhými Listy má vstřícné, bezpalisté, dlouze řapíkaté, lesklé, srdčité, dlanitě 3 – 8 laločné, většinou dlouze zašpičatělé. Pravidelné zelenavé pětičetné květy jsou sestaveny v okolících. Plodem je kulatá černá bobule velikosti hrachu. Má 3 - 5 semen. Kvete v září a v říjnu. Výskyt. Roste v Evropě a v Asii. U nás se někdy hojně vyskytuje ve stinných lesích, na skalách a na zdech a také se pěstuje jako okrasný keř. Užívaná část. List (Foliům hederae helicis). Sběr a úprava. Čerstvé zdravé listy se sbírají na jaře nebo v létě. Suší se na slunci nebo ve stínu. Zahnědlé listy se po usušení drogy odstraní. Droga je po rozemnutí slabě aromatická, chutná hořce a škrablavě. Nevykupuje se. Účinné látky a působení. Listy obsahují saponin, glykosid hederin (helixin), hederaglykosid a třísloviny. Také se v nich vyskytuje kyselina chlorogenová a jód. Obsah závisí na stanovišti a druhu. Čerstvé listy mohou vyvolat podráždění kůže. Při větších dávkách se dostaví lehká otrava. V malých dávkách způsobuje rozšíření cév, ve větších zúžení cév a současně zpomalení srdečního tepu. Droga má rovněž účinek sekretolytický a mírně sedativní. V terapeutických dávkách nemá vedlejší účinky. Užití. Vnitřně jako kardiotonikum a expektorans ve formě odvaru (1/2 čajové lžičky na šálek vody obden) při chronických zánětech dýchacího traktu jako prostředek k odkašlávání. Též proti parazitárnímu onemocnění. Zevně jako prostředek na rány (zvláště čerstvé listy). V praxi se břečťan dnes málo používá. |