NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK
Poslední aktualizace 03.08.2017
  BŘEČŤAN.
Hedera helix, břečťan popínavý, †(jedovatý)

Popis.
Vždy zelený keř, plazící se po zemi nebo po zdích, s větvemi až 20 m dlouhými Listy má vstřícné, bezpalisté, dlouze řapíkaté, lesklé, srdčité, dlanitě 3 – 8 laločné, většinou dlouze zašpičatělé. Pravidelné zelenavé pětičetné květy jsou sestaveny v okolících. Plodem je kulatá černá bobule velikosti hrachu. Má 3 - 5 semen. Kvete v září a v říjnu.

Výskyt.
Roste v Evropě a v Asii. U nás se někdy hojně vyskytuje ve stinných lesích, na skalách a na zdech a také se pěstuje jako okrasný keř.

Užívaná část.
List (Foliům hederae helicis).

Sběr a úprava.
Čerstvé zdravé listy se sbírají na jaře nebo v létě. Suší se na slunci nebo ve stínu. Zahnědlé listy se po usušení drogy odstraní. Droga je po rozemnutí slabě aromatická, chutná hořce a škrablavě. Nevykupuje se.

Účinné látky a působení.
Listy obsahují saponin, glykosid hederin (helixin), hederaglykosid a třísloviny. Také se v nich vyskytuje kyselina chlorogenová a jód. Obsah závisí na stanovišti a druhu.
Čerstvé listy mohou vyvolat podráždění kůže. Při větších dávkách se dostaví lehká otrava. V malých dávkách způsobuje rozšíření cév, ve větších zúžení cév a současně zpomalení srdečního tepu. Droga má rovněž účinek sekretolytický a mírně sedativní. V terapeutických dávkách nemá vedlejší účinky.

Užití.
Vnitřně jako kardiotonikum a expektorans ve formě odvaru (1/2 čajové lžičky na šálek vody obden) při chronických zánětech dýchacího traktu jako prostředek k odkašlávání. Též proti parazitárnímu onemocnění. Zevně jako prostředek na rány (zvláště čerstvé listy). V praxi se břečťan dnes málo používá.