NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK

Poslední aktualizace 06.10.2022

ČERNUCHA. Nigella sativa, černucha setá Popis. Dekorativní jednoletá bylina s přímou větvenou lodyhou a s listy mnohonásobně dělenými v čárkovité až nitkovité úkrojky. Má úhledné hvězdicovité květy. Kališní plátky jsou srdčité.zašpičatělé, bělavé, vpředu namodralé, se zelenou skvrnou, na bázi jsou zeleně síťkované. Žlázky (korunní plátky) jsou stopkaté, žlutozelené, dvoupyské. Plodem jsou měchýřky nahoru spolu srostlé s drsnými až černými semeny. Plody černuchy seté se nazývají též černý kmín. Kvete od června do září. Výskyt. Černucha je domácí v jižní Evropě a v Západní Asii. U nás se vyskytuje jako polní a rumištní plevel, ale také se pěstuje v zahradách. Je rozšířena zejména v teplejších krajích. Chybí v horských oblastech. Užívaná část. Semeno (Semen nigellae). Sběr a úprava. Tobolky se sbírají po dozrání v červenci, srpnu a září. Dosuší se a semena se vyluští. Droga má po rozemnutí příjemný pach a aromatickou chuť podobnou muškátovému oříšku. Je hořká. Nevykupuje se. Účinné látky a působení. Obsahuje hlavně saponin melanthin (až 1,4 %), silici (až 1,5 %), tříslovinu a hořčinu nigellin. Uvolňuje křeče hladkého svalstva (silice), působí proti nadýmání, má účinek diuretický, urychluje vylučování žluči a usmrcuje hlísty (saponin a silice). Melanthin je prudký rybí jed (hemolyzuje ve zředění 1 :75 000, obdobně jako cyclamin). Také pro teplokrevné živočichy může být jedovatý. Užití. Jako spazmolytikum vnitřně v nálevu (dvakrát denně čajová lžička drogy na šálek vody) při nadýmání s křečemi, při chorobách žlučových cest a chorobách střevních, při bolestivé menstruaci. Jako ex-pektorans při zánětu průdušek a horních cest dýchacích. Pro svůj obsah saponinu a silic se používá k léčbě střevních parazitárních onemocnění. Dnes patří mezi málo používané léčivky. Poznámka. V zahradách se pěstuje statnější černucha zahradní (Nigella damas-cena L). Má větší, bělavé nebo bílé květy, podepřené nitkovitými listeny.