NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK

Poslední aktualizace 06.10.2022

DŘIŠŤÁL. Berberis vulgaris, dřišťál dráč, †(jedovatý) Popis. Trnitý keř až 3 m vysoký s listy střídavými, vejčitými, jemně ostnitě pilovitými, jež vyrůstají ve svazečcích z úžlabí trnů. Květy jsou šestičetné, uspořádané do jednoduchých převislých hroznů. Mají šest žlutých lístků kališních a na nich je položeno šest plátků korunních a šest dráždivých tyčinek. Plod (bobule) je podlouhlý, jasně červený, kyselý. Dřišťál je nositelem nebezpečného vývojového cizopasníka žita - rzi obilné. Kvete od dubna do června. Výskyt. Druh rozšířený po celé Evropě; u nás roste porůznu v křovinách a na suchých stráních. Často se též pěstuje v parcích jako okrasný keř. Užívaná část. Kůra kořene (Cortex radicis berberidis) a plod (Fructus berberidis). Sběr a úprava. Kůra se získává na jaře z kořenů, někdy i větví. Plod se sbírá v době zralosti. Suší se většinou na slunci. Umělá teplota nemá být vyšší než 50°. Droga korová je bez pachu, chutná velmi hořce, plodní droga nakysle. Nevykupuje se. Účinné látky a působení. Kůra obsahuje alkaloidy, z nich hlavně berberin až 1,3 %, oxyakantin a bermamin. Při předávkování může po přechodném podráždění ústřední nervové soustavy nastat ochrnutí dýchacího a vazomotorického centra, omámení, zvracení a průjem. V mírných dávkách působí projímavě, diureticky, cholereticky a spazmolyticky. Čerstvé plody obsahují malé množství vitamínu C a organické kyseliny. Kůra má příznivý účinek na cévní systém. Užití. Vnitřně jako diuretikum a spazmolytikum v nálevu (obden 1 čajová lžička, tj. asi 2 g řezané korové drogy na 2 šálky) při chorobách ledvin, ledvinových kaméncích a zánětech močových cest; vždy po poradě s lékařem. Je třeba zachovávat opatrnost. Předávkování nebo nadměrné užívání může vyvolat poškození ledvin. Odvar z listů se užíval jako kloktadlo při zánětech v dutině ústní. Plody se užívají k přípravě čajů bohatých na vitamín C. Je nutno si uvědomit, že kromě chuťově příjemných látek obsahují také určité množství jedovatého berberinu. Poznámka. Někdy se také používal kořen. Protože je jedovatý, je nutno zachovat opatrnost v dávkování.