NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK
Poslední aktualizace 06.10.2022
  FIALKA VOŇAVÁ.
Viola odorata, violka vonná

Popis.
Vytrvalá bylina až 15 cm vysoká s krátkým oddenkem a tenkými kořenujícími výhonky, až 20 cm dlouhými. První listy jsou malé, dlouze řapíkaté, ledvinovité až okrouhle srdčité, při okraji vroubkované. Později narůstají listy větši V březnu a v dubnu se vytvářejí stopkaté, fialové libovonné květy. Jsou zpravidla neplodně. V srpnu vyrůstají na výhoncích úplně při zemi druhé nevelké květy s téměř bezbarvými korunami; jsou plodné a dávají semena. Plod je kulovitá tobolka krátce a hustě chlupatá. Fialka kvete v březnu a dubnu.

Výskyt.
Druh domácí v Evropě, Číně a Japonsku, U nás se vyskytuje v listnatých humózních lesích a hájích a na křovinatých stráních. Často je též zplanělá v zahradách a parcích.

Užívaná část.
Oddenek (Radix violae odoratae) a někdy nať (Herba violae odoratae).

Sběr a úprava.
Oddenek se sbírá na podzim (září až říjen), rychle se omyje a osuší. Umělá teplota při sušení nesmí být vyšší než 40°. Droga je bez pachu a má palčivě ostrou chuť. Nať se sbírá v době •květu rostliny. Suší se stejně jako oddenek.

Účinné látky a působení.
Oddenek i nať obsahují alkaloid violin, kterému se připisují emetické účinky, dále hlavně saponiny a malé množství silice se sloučeninou kyseliny salicylové.
Saponiny zlepšují vylučování hlenu a usnadňují odkašlávání. Droga má také diuretický účinek.

Užití.
Jako expektorans, emetikum a mírné sekretolytikum. Vnitřně macerát (lžička drogy macerovaná 6 hodin v šálku vody) jako prostředek proti kašli a k podpoře odkašlávání, při černém kašli a kataru průdušek. Řidčeji se používá jako diuretikum.
Zevně do koupelí na špatně se hojící rány a s přesličkou při hemoroidech.

Poznámka.
Kořenová droga se často doporučuje jako náhražka ipekakuanhové-hp kořene. Ve Francii se z čerstvých květů získává silice, a za tím účelem se pěstují speciální odrůdy (Parma, Victoria aj,). Květ obsahuje asi 0,003 % silice, která nezředěná téměř nevoní a teprve při zředění 1:500 až 10000 vystupuje zřetelná violková vůně. Z tisíce kg květů se získá asi 31 g zelenavé silice. Silice se též může získat z natě a kořene; liší se barvou. Dnes se většinou violkové voňavky připravují ze syntetických látek.