NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK

Poslední aktualizace 06.10.2022

JEHLICE TRNITÁ. Ononis spinosa, jehlice trnitá Popis. Trnitý polokeř až 60 cm vysoký s vícehlavým oddenkem, vybíhajícím v málo větvitý kořen. Lodyha, dole zdřevnaťující, je červeně naběhlá, rozvětvená, ponejvíc chlupatá. Listy jsou podlouhlé, v hořejší části jednoduché, dole trojčetné, s lístky drobně zoubkovanými, pilovitými. Celá rostlina je žláznatě pýřitá. Květy jsou zpravidla jednotlivé, růžové, zřídka bílé a jsou sestaveny v hrozny. Plod je 1 -3semenný, drobný, vejčitý, šídlovitě zobanitý lusk. Kvete od června do září. Výskyt. Je to druh rozšířený po celé Evropě. U nás roste hlavně u cest, na mezích a na suchých stráních, zejména vápenitých. Užívaná část. Kořen (Radix ononidis). Sběr a úprava. Kořen se může sbírat na jaře (březen, duben), ale zpravidla se sbírá na podzim (říjen). Suší se v sušárnách teplem, které nesmí překročit 50 ° tak dlouho, až se dobře láme. Víceletý keř má kořen značně silný a hluboko v zemi. Takové kořeny se po omytí podélně rozřezávají. Droga má slabý pach, chuť škrablavou, poněkud trpkou a nasládlou. Účinné látky a působení. Jako diuretikum vnitřně v nálevu nebo v odvaru (asi 7 g rozřezaného kořene na půl litru vody, nápoj možno osladit) při poruchách výměny látkové, při zadržování vody v organismu, při močových kaméncích, zánětech močového měchýře a při revmatických onemocněních. Doporučuje se po třech dnech užívání asi na půl týdne přerušit. Pro děti je nevhodná. Zevně se užívá při kožních vyrážkách. Při nemocech močového měchýře se obvykle kombinuje s diuretický-mi prostředky jako s jalovcem, plody petržele, libečkovým kořenem, violkou trojbarevnou a listy břízy, medvědice a s natí přesličky. Poznámka. Obsah saponinů závisí na povaze stanoviště. Dříve se k léčebným účelům používala také nať. Lidově se rostlina nazývala babí hněv.