NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK
Poslední aktualizace 06.10.2022
  KÝCHAVICE.
Veratrum album, kýchavice bílá, †(jedovatý)

Popis.
Vytrvalá bylina až 130 cm vysoká s krátkým válcovitým oddenkem, z něhož vyrůstají četné, asi 2 mm tlusté a 15 cm dlouhé kořeny. Z vrcholu oddenku vyrážejí eliptické listy, jejich pochvy vytvářejí zdánlivou paritou lodyhu. Květonosná lodyha nese spirálovitě uspořádané lodyžní listy.Šestičetné pravidelné květy jsou sestaveny v latu složenou z hroznů. Mají zelenavé, zřídka žlutavě bílé okvětní lístky po okraji zoubkaté. Plod je tobolka. Kvete v červenci a v srpnu.

Výskyt.
Roste ve střední a jižní Evropě na vlhkých loukách. U nás na horských loukách.

Užívaná část.
Oddenek (Radix veratri albi).

Sběr a úprava.
Oddenek se vykopává nejlépe na podzim (v září a v říjnu). Dobře očištěný se podélně půlí a suší na suchých a stinných místech. Usušená droga má slabě kořenitý pach.

Účinné látky a působení.
Především alkaloidy, z nich hlavně protoveratrin A a B, jerovin, gernerin, hořčina a organické kyseliny. Obsah látek je velmi rozdílný.
Oddenek je silně jedovatý pro člověka i zvířata. Otrava vyvolaná požitím větší dávky kýchavice se projeví pálením na jazyku, svíráním, slině-ním, žízní, dávením, křečemi, srdečními obtížemi, zpomalením pulsu atd. Smrt nastává zadušením po ztuhnutí dýchacího svalstva.
Prášek ze suchého oddenku silně dráždí ke kýchání. Upotřeboval se do šňupavých tabáků. Hubí hmyz.

Užití.
Čisté veratrové alkaloidy (např. protoveratrin A a B) už v malých dávkách způsobují rozšíření cév a snížení krevního tlaku. V naší lékařské praxi se však jako hypotenzivum již neužívá, pouze zevně jako místní anestetikum a ve veterinářství dosud někde na hubení hmyzu. Vnitřně se používá v zahraničí.

Poznámka.
Při práškování drogy se musí použít ochranná maska. Prášek silně dráždí oči, vyvolává slzení a nutí k nezadržitelnému kýchání. Je-li vetřen do kůže, způsobuje pocit pálení a později až úplné otupěni citlivosti. S kýchavicí je nutno vždy zacházet jako s velmi jedovatou rostlinou.