NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK
Poslední aktualizace 06.10.2022
  LÝKOVEC.
Daphne mezereum, lýkovec jedovatý, †(jedovatý)

Popis.
Přímý keřík až 150 cm vysoký s velmi pevnými prutovými větvičkami, které pouze na koncích nesou střídavé listy. Listy jsou podlouhle obvejčité až kopinaté, krátce řapíkaté, až 8 cm dlouhé a 2 cm široké, celokrajné a jen na okraji opatřené chmýřím. Květy, které se rozvíjejí dřív než listy, jsou v postranních, chudých svazečcích a vyrůstají v paž-dí opadlých listů z minulého roku. Barvu mají červenorůžovou, jen vzácněji bývají bílé. Jsou 5 - 10 mm dlouhé, trubkovité, s rozloženými cípatými korunními plátky. Voní omamně. Plod je vejčitě kulovitá, šarlatově červená peckovice, která má ostře palčivou chuť. Roste velmi pomalu a nesnadno se rozmnožuje. Je jedovatý. Kvete od února do dubna.

Výskyt.
Lýkovec je rozšířený v Evropě a na Sibiři. U nás se vyskytuje roztroušeně ve stinných a světlejších lesích, na humózní půdě od nížin do hor.

Užívaná část.
Kůra (Cortex mezerei).

Sběr a úprava.
Kůra se loupe v březnu a dubnu před počátkem květu. Suší se ve stínu, zpravidla ve svazečcích. Droga je bez pachu a po delším žvýkání má trvale palčivou, ostrou chuť. Všechny druhy lýkovce jsou chráněné a jejich sběr je u nás zakázán.

Účinné látky a působení.
Kůra obsahuje - hlavně v lýkové části - glykosid dafnin (dioxykumarin), pryskyřičný mezerein a hoř-činu kokkognin. Ve květech je též silice. Mezerein je prudce dráždivý, na kůži vyvolává záněty a při dlouhém použití puchýře. Při požití všechny látky působí poruchy ve střevě. I plody jsou jedovaté. Vůně z květů často vyvolává bolesti hlavy. Je to droga zastaralá, dnes se vnitřně prakticky neužívá.

Užití.
Používá se nejvýš zevně ve formě extraktu a mastí v náplastech při kožních vyrážkách a k obkladům při revmatismu jako prostředku prokrvujícího a dráždícího. Je to velmi prudce účinkující jedovatý druh a musí se s ním zacházet opatrně.

Poznámka.
Ve starém léčitelství se kůra lýkovce používala jako antiluetikum a projímací prostředek. Ve světlejších lesích a hlavně na vápencových územích a stepních lukách roste lýkovec vonný (Daphne cneorum) nízký keř s temně růžovými vonnými květy a červenohnědými plody. Užíval se jako rybí jed.
Otravy lýkovcem se vyskytují hlavně u dětí po požití červených peckovic.