NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK

Poslední aktualizace 06.10.2022

MALINÍK. Rubus idaeus, maliník obecný Popis. Trvalý keř s plazivým kořenem, ze kterého vyhání prutovité jalové výhonky buď lysé, nebo naspodu jemně ostnaté. Ty v následujícím roce zdřevnatí a vyrůstají z nich bočné, květonosné výhonky. Mezi maliníkem a ostružiníkem - kromě plodů a trnů u ostružiny - není velký rozdíl. Maliník se liší stavbou listů. Jsou vždy lichozpeřené, na řapíku mají slabé ostny, lístky jsou obvykle naspodu běloplstnaté, ale mohou být i zelené. Plod malina se snadno odděluje od lůžka, kdežto ostružina zůstává s celým souplodim spojena a je tmavší. Kvete v květnu a červnu. Výskyt. Roste v podhorských a horských pásmech, na pasekách, v křovinách a bukových lesích. V mnohých sortách se pěstuje jako ovocný keř. Užívaná část. List (Foliům rubí idaei), plod (Fructus rubí ideai). Sběr a úprava. Sbírají se celé mladé, svěží listy. Otrhávají se obvykle bez dlouhých řapíků, aby rychleji prosychaly. Sbírají se v době květu rostliny (květen, červen, v horských polohách v červenci). Před přípravou pochutinového čaje se listy fermentují (viz kapitola Čaje). Suší se v tenkých vrstvách přirozeným teplem. Neuškodí krátké vystavení na slunci a pak dosušení ve stínu. Umělá teplota nemá přesáhnout 50°. Droga je bez vůně, chuti poněkud trpké a nahořklé. Účinné látky a působení. Listy obsahují třísloviny, stopy silice, kyselinu jablečnou, vinnou, citrónovou, mravenčí a salicylovou, glykosidy (bioflavonoidy) a poměrně dost vitamínu C (plody mimo jiné i stopy vitamínu B). Užití. Jako adstringens, mírné diuretikum a mírné cholagogum. Vodný nálev obsahuje látky stimulující hladké svalstvo a látky působící spazmolyticky. V terapii se samotné malinové listy užívají zřídka, ale jsou obsaženy ve směsích, kde tvoří velmi oblíbenou součást pochutinových čajů. Poznámka. Malinová šťáva Syrupus rubi idaei se používá ve farmacii k zlepšování nepříjemné chuti některých léků čili jako korigens.