Novoměstský kurýr

Poslední aktualizace 06.10.2022

PROSKURNÍK.
Althaea officinalis, proskurník lékařský (ibis)

Popis.
Statná vytrvalá bylina více než l m vysoká s kořeny jednoduchými nebo větvitými, zevně špinavě žlutými. Celá rostlina je měkce plstnatá. Poměrně tlusté, krátce řapíkaté, dolní srdčité, horní špičatě vejčité listy 3 - 5laločné, na okraji vroubkované nebo pilovité, jsou na obou stranách leskle sametově plst na té. Květy v průměru 4 cm tvoří na vrcholu lodyhy chudé, řídké hrozny. Mají korunu pětiplátečnou, bílou nebo narůžovělou a četné tyčinky s tmavofialovými až purpurovými prašníky. Terčovitý plod se rozpadá v době zralosti v 10 - 18 jednosemenných tvrdek. Kvete v červenci až září.

Výskyt.
Pochází ze Středozemí. V Evropě již zplaněl. U nás je rozšířený v teplejších částech, v pobřežních křovinách, na vlhkých loukách a pastvinách. K léčebným účelům se pěstuje.

Užívaná část.
Kořen (Radix althaeae), list (Foliům althaeae), květ (Plos althaeae).

Sběr a úprava.
Kořeny silnější než 1 cm se sbírají nejčastěji v říjnu a listopadu. Suší se umělým teplem nepřevyšujícím 40 - 45°. Droga má slabý charakteristický pach, slizovitou chuť a na lomu je bílá. Květ se sbírá krátce před rozvitím, list krátce před květem v červnu a červenci vždy za suchého počasí. Sušení probíhá zvolna, poněvadž listy jsou chloupkaté. Suší se na stinných místech. Drogy jsou bez pachu a mají mdle slizovitou chuť ibišku. Nesprávně sušený kořen se časem zbarvuje žlutohnědě, plesniví a chutná odporně. Starší, zdřevnatělé kořeny mají nižší obsah slizu a jsou méně hodnotné. Menší obsah slizujnají i kořeny sbírané zjara.

Účinné látky a působení.
Všechny části obsahují slizové látky (kořen 35 %), kořen také 10 % cukru a list třísloviny. Sliz se nejvýhodněji získá macerací asi 6 hodin studenou vodou, ve které se dobře rozpouští. Při použití horké vody nastává obyčejně také zeslizovatění škrobu a konečný produkt je nekvalitní.
Sliz ulehčuje odkašlávání, mírní dráždění sliznice a překrývá chuť nepříjemných léčiv. Užívá se v kombinaci s jinými látkami jako prostředek doplňující expektorační efekt.

Užití.
Vnitřně v macerátu jako mucilaginosum (l čajová lžička řezaného kořene, listů nebo květů na šálek vody) jako prostředek podpůrný při zánětech sliznice dýchacích orgánů, například při kašli, černém kašli, kataru cest dýchacích a bronchiálním astmatu. Dále při zánětlivých onemocněních močových cest a při průjmů, zejména při těžkých průjmech dětí. Zevně ke kloktání při zánětech mandlí a dutiny ústní.