NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK

Poslední aktualizace 06.10.2022

PUPAVA. Carlina acaulis, pupava bezlodyžná Popis. Bodlákovitá bylina s velmi krátkou lodyhou, nevětvenou a hustě listnatou. Květní úbor sedí uprostřed přízemní růžice. Podlouhlé listy, 1 - 2krát peřenoklané, jsou nestejně ostnitě zubaté, bodlinaté a tuhé. Úbory mají vnější zákrovní listeny lupenité, vnitřní suchomázdřité, na líci bílé, na rubu žlutavé. Květy jsou až 17 mm dlouhé, bělavé nebo růžové. Plody (nažky) až 5 mm dlouhé mají pérovitě štětinatý chmýr. Kvete od července do září. Výskyt. Roste v celé Evropě; u nás je hojná na suchých lukách, pastvinách, mezích, křovinatých stráních. Užívaná část. Kořen (Radix carlinae). Sběr a úprava. Kořeny se na podzim vyrýpnou rýčem, omyjí, rozpůlí, popřípadě rozčtvrtí a ve stínu usuší. Umělé teploty se použije až k dosušení. Nesmí překročit 40°. Droga má pronikavě nepříjemný pach, hořkosladkou a palčivě aromatickou chuť po houbách. Je křehká a lámavá. Musí se občas přesušit, snadno přijímá vzdušnou vlhkost. Účinné látky a působení. Obsahuje silici (1,25 %) s hlavní složkou karlinaoxidem s antibakteriálním účinkem a karlinenem, dále třísloviny, pryskyřici a 18 - 20 % inulinu. Někteří autoři připisují droze účinný enzym neznámého složení. Působí diaforeticky a diureticky a povzbuzuje chuť k jídlu. Používala se i proti hlístům. Užití. Jako stomachikum, diuretikum a diaforetikum v nálevu (1 polévková lžíce řezané drogy do čtvrt litru vody, pít obden) ke zvýšení chuti k jídlu a jako diureticky prostředek při zánětech močových cest a k podpoře pocení při horečnatých onemocněních. Zevně se užívala k omývání při ekzémech, proti plísním a jiným kožním chorobám. Dnes se zatím používá jen zřídka, ale je znovu předmětem výzkumu. Poznámka. Pupava byla kdysi slavnou drogou a pěstovala se ve všech klášterních zahradách.