NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK
Poslední aktualizace 06.10.2022
  RAKYTNÍK.
Hippophaěrhamnoides, rakytník řešetlákový

Popis.
Trnitý keř až 2 m vysoký, s dlouhými podzemními výhonky a s větvemi v mládí šedé šupinatými. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, úzce kopinaté, celokrajné, na líci lysé a na rubu stříbřitě plstnaté. Rostlina je dvoudomá. Prašníkpvé květy jsou směstna-né do krátkých jehněd, pestíkové tvoří krátké, chudé hrozny. Plody jsou žluté, hnědě tečkované peckovice. Kvete v dubnu a května

Výskyt.
Je rozšířený hlavně v jihoevropských sadech, u nás se vysazuje jako ozdobný keř a zřídka zplaňuje.

Užívaná část.
Plod se sbírá na počátku zrání v srpnu až říjnu, kdy je červenooranžový a tvrdý. Nesuší se, zpracovává se Čerstvý hned po sklizni. Při zpracování je nutno, aby syrová šťáva nebyla dlouho na vzduchu, nepřišla ve styk s kovy a nebyla dlouho zahřívána na vyšší teplotu. Při eventuálním zpracování na sirup, džem nebo marmeládu je vhodné dbát opatření, která chrání vitaminózní obsah.

Účinné látky a působení.
Plody obsahují organické kyseliny, glykosid quercetin a velké množství vitamínu C a A. Např. 1 kg čerstvých plodů reprezentuje 100 - 200 denních dávek vitamínu C pro dospělého člověka a asi 100 tisíc jednotek vitamínu A. Bobule obsahují nejvíce vitamínu v září. V deštivých dnech jich silně ubývá.

Užití.
Jako roborans denně 5 - 10 g zahuštěné marmelády z plodů při nedostatku vitamínu C, v rekonyalescenci, za celkové slabosti a snížené odolnosti organismu při chronických infekčních nemocech.

Poznámka.
Vysazování rakytníku by se měla věnovat větší pozornost než dosud, protože jeho peckovice jsou jedním z nejbohatších pramenů vitamínu C. Také listy ho obsahují pozoruhodné množství. Dávka listové drogy je 1 - 2 g na šálek odvaru nebo čaje.
Rakytník vedle užitkovosti má také pěkný vzhled, zejména na podzim.
Pěstuje se hlavně v Mongolsku. Plody se setřásají v zimě na prostřené plachty.