NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK

Poslední aktualizace 06.10.2022

RAKYTNÍK. Hippophaěrhamnoides, rakytník řešetlákový Popis. Trnitý keř až 2 m vysoký, s dlouhými podzemními výhonky a s větvemi v mládí šedé šupinatými. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, úzce kopinaté, celokrajné, na líci lysé a na rubu stříbřitě plstnaté. Rostlina je dvoudomá. Prašníkpvé květy jsou směstna-né do krátkých jehněd, pestíkové tvoří krátké, chudé hrozny. Plody jsou žluté, hnědě tečkované peckovice. Kvete v dubnu a května Výskyt. Je rozšířený hlavně v jihoevropských sadech, u nás se vysazuje jako ozdobný keř a zřídka zplaňuje. Užívaná část. Plod se sbírá na počátku zrání v srpnu až říjnu, kdy je červenooranžový a tvrdý. Nesuší se, zpracovává se Čerstvý hned po sklizni. Při zpracování je nutno, aby syrová šťáva nebyla dlouho na vzduchu, nepřišla ve styk s kovy a nebyla dlouho zahřívána na vyšší teplotu. Při eventuálním zpracování na sirup, džem nebo marmeládu je vhodné dbát opatření, která chrání vitaminózní obsah. Účinné látky a působení. Plody obsahují organické kyseliny, glykosid quercetin a velké množství vitamínu C a A. Např. 1 kg čerstvých plodů reprezentuje 100 - 200 denních dávek vitamínu C pro dospělého člověka a asi 100 tisíc jednotek vitamínu A. Bobule obsahují nejvíce vitamínu v září. V deštivých dnech jich silně ubývá. Užití. Jako roborans denně 5 - 10 g zahuštěné marmelády z plodů při nedostatku vitamínu C, v rekonyalescenci, za celkové slabosti a snížené odolnosti organismu při chronických infekčních nemocech. Poznámka. Vysazování rakytníku by se měla věnovat větší pozornost než dosud, protože jeho peckovice jsou jedním z nejbohatších pramenů vitamínu C. Také listy ho obsahují pozoruhodné množství. Dávka listové drogy je 1 - 2 g na šálek odvaru nebo čaje. Rakytník vedle užitkovosti má také pěkný vzhled, zejména na podzim. Pěstuje se hlavně v Mongolsku. Plody se setřásají v zimě na prostřené plachty.