NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK

Poslední aktualizace 06.10.2022

ROZPUK. Cicuta virosa L., rozpuk jízlivý, †(jedovatý) Popis. Vytrvalá až 1 m vysoká bylina s lysou lodyhou v dolní části hlízovitě ztloustlou, uvnitř dutou, přehrádkovanou, zevně podélně brázditou a pfeslenovité větvenou. Listy má 2 - 3krát zpeřené, složené z lístků dlouze kopinatých a ostře pilovitých. Okolíky jsou dlouze stopkaté, bez obalů nebo s 1 - 2 čárkovitými listy. Květy jsou bílé. Plod je široce vejčitá a úzce žebernatá dvounažka ze stran smáčknutá. Je prudce jedovatý. Kvete od července do září. Výskyt. Rozpuk je rozšířený na celé severní polokouli, u nás roste obyčejně v tůních, příkopech a na bahnitých březích stojatých vod. Užívaná část. Oddenek (Rhizoma cicutae virosae). Sběr a úprava. Oddenek se sbírá na podzim, rychle se omyje, rozpůlí a suší. Umělá teplota při sušení nemá být vyšší než 40°. Z poškozeného oddenku prýští páchnoucí balzám, který na vzduchu žloutne a nakonec zčervená. Droga je bez pachu a má chuť odporně petrželovou. Účinné látky a působení. Obsahuje hlavně hořce chutnající jedovatý cikutoxin a silici s kuminolem, cymolem a terpeny. Oblastí působení je mozek a pokožka. Látky rozpuku mají vliv na ústřední nervovou soustavu. Ve větších dávkách vyvolávají závratě, obluzení a křeče. Užití. Droga je nebezpečná, pro velkou jedovatost se dnes v terapii už nepoužívá. Má význam pouze toxikologický. I zevní použití je nebezpečné. Eventuální otrava se projevuje ochrnutím mozku. Nejprve se dostavuje bolest hlavy, potom pocit nevůle, zvracení, srdeční úzkosti a křeče podobné epilepsii. Poznámka. Upozorňujeme na možnou záměnu rozpuku jízlivého s děhelem lesním a andělikou lékařskou. Plody rozpuku se někdy zaměňují za plody haluchy vodní (Oe-nantke aquatica), které jsou menší, tlustší, kuželovité, z boku smáčknuté a výrazně brázdité. Halucha vodní roste obvykle na stejných místech jako rozpuk.