NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK

Poslední aktualizace 06.10.2022

ŘEDKEV. Raphanus sativus, var. P -nigra Dc., ředkev setá, odrůda černá Popis. Jednoletá až dvouletá bylina s masitou hlízou, kulatou až vřetenovitou, černou nebo šedivou, chuti velmi Štiplavé (černá ředkev). Listy má široce lyrovitě peřenolaloč-né. Květy bílé nebo bledě lijákové, fialové žilkované. Plod (struk) nadufelý, vejčité podlouhlý až válcovitý a zobanitý. Kvete od června do srpna. Výskyt. Druh u nás pěstovaný. Někdy bývá zdivočelý na rumištích a v zahradách. Pro medicinální účely se upotřebuje hlavně černá ředkev. Užívaná část. Čerstvá hlíza nebo šťáva z ní. Sběr a úprava. Sbírá se vyvinutá hlíza. Užívá se za syrová. Má řepovitý pach a ostrou chuť. K získání šťávy se hlíza oloupe, rozstrouhá a vylisuje. Šťáva musí stát několik hodin v chladu, čímž ztratí palčivou chuť. Účinné látky a působení. Hlavně obsahuje silice se sirnou složkou rafanolem a kromě vitamínu C i faktor B a fytoncidní látky. Působí na tvorbu žluče a diureticky. Sušením se účinek zmenšuje. Užití. Jako choleretikum. Vnitřně asi 100 - 200 g čerstvé hlízy po částech nebo postupně 100 - 150 g šťávy denně (chuť se koriguje solí a cukrem) při žlučových kaméncích, kde již zánět žlučníku dozněl, a při žaludeční dyspepsii. Účinné látky po vstřebání mírně dráždí játra, a tím vyvolávají větší sekreci žluče. V malém množství účinkují tedy tyto látky cholereticky, ve větším množství však mohou způsobovat záněty, a proto je nepoužíváme při chorobách jater. Při žlučových kaméncích je můžeme podávat po omezenou dobu nebo v malém množství. Středně velká hlíza poskytuje až čtvrt litru šťávy. Po 4 - 5 dnech se užívání na 2 - 3 dny přeruší. Poznámka. Masitá, štiplavá hlíza se užívá jako příchuťová zelenina Stejně jako ředkvička je i ředkev oblíbenou zeleninovou pochoutkou, která mírně povzbuzuje chuť k jídla. Farmakologicky stejné účinný a hodnotný je kořen bílé odrůdy ředkve seté (Raphanus sativus L. var. alba).