NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK

Poslední aktualizace 06.10.2022

ŘEŠETLÁK. Rhamnus cathartica L, řešetlák počistivý (rešetliak prečisťujúci) Popis. Trnitý keř nebo stromek až 3 m vysoký s kůrou načervenalou a s větvemi zpravidla rozestálými. Listy jsou dlouze řapikaté, částečně ve svazečcfch, částečně vstřícně a také střídavé. Jsou Široké, okrouhle eliptické, zašpičatělé, na okraji dvakrát drobně pilovité. Květy jsou drobné, žlutavě zelené, v chudých vrcholičnatých svazečcfch, neúplně dvoudomé. Plody jsou kulaté peckovice jako hrách veliké, nejdříve zelené, později téměř černé. Kvete v květnu a června Výskyt. Je rozšířený v Evropě a v západní Asii. U nás roste v kfovinách, na výslunných kamenitých stráních, ve světlých lesích od nížin do podhůří. Užívaná část. Plod (Fructus rhamni catharticae, Baccae spi-nae cervinae) a kůra (Cortes rhamni catharticae). Sběr a úprava. Plod se sbírá v úplné zralosti v září a říjnu. Suší se na stinných místech a dosouší umělým teplem, které nesmí překročit 45°. Droga je bez pachu a má zprvu nasládlou, potom hořkou chuť. Kůra se sbírá v jarních měsících. Nevykupuje se. Účinné látky a působení. Plody obsahují hlavně asi 0,7 % antrachinonových sloučenin (antrachinony a anthranoly), které působí projímavě přímým účinkem na hladké svaly, zvláště tlustého střeva. Plody fiale obsahují hořčiny, flavony, cukr, vitamín C aj. Kůra také obsahuje anthrachinonové sloučeniny a její projímací účinek je asi pětkrát slabší než např. krušinové drogy. Pro slabší dráždivost a menší možnost návyku se řešetlák hodí lépe k dlouhodobému užívání. Používá se v dětské praxi. Velké dávky nejsou přípustné, poněvadž mohou vyvolat dávení nebo podráždit střevní sliz-nici tak silně, že se může dostavit i krvácení. Užití. Vnitřně jako laxativum (0,5 - 1,5 g rozmačkaných plodů máčet přes noc v šálku vody a ráno pít na lačný žaludek) při chronické zácpě a střevní nečinnosti. Chuť nápoje můžeme korigovat medem nebo můžeme macerát podávat ve formě sirupů. Stačí také pozřít ráno na lačný žaludek 10 - 20 plodů s cukrem nebo jablky. Poznámka. S přibývajícím zráním a modráním plodů ubývá glykosidů až o 50 % Při žvýkání plodů se barví slina modravé až tmavohnědě, kdežto u krušiny olšové (Frangu-la alnus Milí), se kterou se někdy zaměňují, barví se slina zelenohnědě.