NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK
Poslední aktualizace 06.10.2022
  ŠALVĚJ.
Salvia officinalis, šalvěj lékařská

Popis.
Vytrvalá rostlina, polokeř vysoký až 1 m. Horní části lodyh jsou bylinné, dolní dřevnaté, často nafialovělé, a zpravidla hustě vlnatě plstnaté. Střední listy jsou řapíkaté, podlouhle vejčité a úzce eliptické, vroubkované až celokrajné. Dosahují délky 5 - 10 cm a šířky 1,5 - 4 cm. Mají povrch jemně svraskalý a barvu zelenavou až stříbrošedou a jsou zejména v mládí popelavě plstnaté; později mohou být některé na líci téměř lysé. Květy jsou dvoupyské, tvoří chudé lichopřesleny. Mají fialovou korunu, jejíž trubka je dole zarostlá věnečkem chloupků, který brání nepovolanému hmyzu v přístupu k medovým žlázám. Plody jsou tvrdky. Celá rostlina velmi příjemně voní. Kvete v červnu a červenci.

Výskyt.
Šalvěj je původem ze Středozemí. Pěstuje se v různých zemích. U nás často roste na zahrádkách, zřídka zplaňuje. Pěstovaná šalvěj tvoří několik poddruhů, které se liší vzhledem i bohatstvím květů.

Užívaná část.
List (Foliům salviae)a nať (Herba salviae).

Sběr a úprava.
Listy se sbírají krátce před květem v květnu a červnu v polední době za suchého počasí, protože vlhké listy hnědnou. Suší se v tenkých vrstvách pokud možno rychle ve stínu. Při umělém sušení nemá teplota překročit 35°. Sušená nať by měla být zelenavá až stříbrošedá. Droga má silný kořenitý pach a kořenitou, hořkou a svíravou chuť. Listy se sbírají také tak, že se sebere nať a po usušení se listy sdrhnou.

Účinné látky a působení.
Listy obsahují hlavně silici (1,5 - 2,5 %) s hlavními obsahovými složkami thujonem, salviolem a cineolem. Kromě silice také třísloviny (asi 40 %) a různé oxyterpenové kyseliny. V droze byly rovněž nalezeny estrogenní hormony a amid kyseliny nikotinové.
Siličná složka v malých dávkách snižuje vylučování potu, působí protizánětlivě, baktericidně a mírně diureticky, ve větších dávkách jedovatě. Delším skladováním silice ubývá. Tříslovina má protizánětlivý a svíravý účinek.

Užití.
Vnitřně jako antihidrotikum a spazmolytikum v nálevu (jednou denně 4 čajové lžičky řezané drogy - asi 7 g - na 2 šálky vody) ke zmírnění nočního potu v klimaktériu, pubertě a při plicních nemocech. Také k úpravě trávicích obtíží, při chorobách žlučníku a jater (2 lžičky drogy na šálek vody).
Zevně působí jako adstringens a antiflogistikum ve formě kloktadla při zánětech v ústech a hrtanu (1 lžička drogy na šálek vody) a ve formě obkladů v kožním lékařství.
Vzhledem ke značnému obsahu jedovatého thujonu nelze šalvějový list užívat v libovolných dávkách a po dlouhou dobu.

Poznámka.
Z natě se také destiluje silice, užívaná obdobně jako naťová droga. U nás se pěstuje a ojediněle zplaftuje šalvěj muškátová (Salvia sclarea), která obsahu je silici vonící podobně jako levandulová. Používá se ve voňavkářství.