NÁVRAT DO REJSTŘÍKU BYLINEK
Poslední aktualizace 06.10.2022
  ŽINDAVA.
Sanicula eurepaea, žindava evropská

Popis.
Drobná, mrkvovitá, vytrvalá bylina až 40 cm vysoká s krátkým, plazivým, černohnědým oddenkem a jednoduchou, přímou a chudě rozvětvenou lodyhou. Listy má přízemní, dlouze řapíkaté, s čepelí okrouhlou, hluboce dlanitě pětidílnou, na okraji pilovitou. Drobné bílé nebo načervenalé obojaké květy jsou směstnány do kulovitých strboulů, které tvoří na vrcholu lodyhy vidlanoyitý vrcholík. Plody jsou kulaté nažky, posázené hustými, háčkovitými štětinkami, kterými se zachycují na těle zvířat Kvete od května do července.

Výskyt.
Je rozšířená v Evropě a Asii, u nás hojná ve stinných, hlavně bukových lesích, zvláště v hornatějších polohách.

Užívaná část.
Nať (Herba saniculae).

Sběr a úprava.
Nať se sbírá v době květu seřezáváním. Suší se pokud možno rychle ve stínu. Umělá teplota nemá překročit 40°. Droga nesmí mít nahnědlou barvu. Je bez zápachu, chuti slabě slané a hořce trpké, později ostré.

Účinné látky a působení.
Hlavní dosud známou účinnou látkou je saponin, silice, hořčina, třísloviny a kyselina chlorogenová a kávová. Podporuje odkašlávání, zlepšuje žaludeční činnost, působí protizánětlivě a urychluje hojení ran.

Užití.
Vnitřně v nálevu (4 čajové lžičky řezané drogy) jako kar-minativum a antiflogistikum při zánětech žaludečních a střevních, k posílení žaludeční činnosti, při žaludečních a dvanáctníkových vředech a při poruchách jaterních. Zevně jako adstringens s protizánětlivým účinkem k přípravě koupelí (1 - 2 polévkové lžíce řezané drogy na l litr vody) při kožních vyrážkách, ekzémech a vředech a vůbec při špatně se hojících ranách.

Poznámka.
Ve starých herbářích byla žindava považována za léčivou bylinu prvního řádu při léčení ran. Dnes je už zastaralá a také málo vědecky prozkoumaná. V lidovém léčení se používá při plicní tuberkulóze.