NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU

REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Janov. Odkaz na stránky obce JANOV: nemají.

Co napsali představitelé obce o Janově v roce 1939: Janov. Obec Janov u Nového Města nad Metují leží na úpatí Orlických hor mezi obcemi Bystrým a Tisem na svahovitém terénu, vklíněna jsouc mezi vrchy Krahulec a Vartu. V místech, kde stojí dnes obec Janov, rozkládaly se lesy a pole zemanského dvora Janova, který stál na místě, kde jsou dnes luka, mezi hořejší a dolení částí obce. Dvůr tento stával zde již v 15. století a patřil tou dobou až do konce 16. století pod panství frymburské. Zříceniny hradu Frymburku jsou u Nového Hrádku. Mohutné dubové stromoví rozprostíralo se kolem dvora. Pode dvorem byly dva rybníky. Vidíme dosud hráze jejich. Doba vzniku, jakož i jméno zakladatele dvora, je neznámo. V prvé polovici 18. století koupil zemanský dvůr Janov od majitele neznámého jména přistěhovalý Němec, kdesi z Braniborska, jménem Dyntar. Měl 4 syny a 2 dcery. Když dvůr kolem roku 1750 vyhořel, rozdělil tehdejší majitel dvora, Dyntar, pozemky svým synům a dcerám. Obě dcery obdržely pozemky dvora směrem jižním. Nezanechavše však potomků, odkázaly majetek svůj kostelu v Bystrém. Ostatní pozemky dvora rozdělil jejich majitel svým synům ve 4 části. Synové Dyntarovi vystavěli pak na nich první usedlosti v obci, nynější čísla l, 4, 7, 9. Dodnes zříme na starobylých těchto staveních na lomenici nápis: "Tento příbytek jest postaven nákladem Václava Dyntara r. 1758". Uvedený nápis vidíme jasně ještě na lomenici dnešního čp. 9. Na lomenici dnešního čp, 1 je málo již znatelný nápis: "Tento příbytek postaven jest nákladem Josefa Dyntara roku 1752". Později rozděleny byly usedlosti dnešní, čp. 1 a 4 každá na dvě části a vznikla tak nynější čp. 2 a 3. Majitelé těchto prvotních usedlostí špatně hospodařili, rozprodávali své pozemky lidem, kteří na nich stavěli. Lesy v pole obrátili a na něm se živili. Tak vznikala obec. Do r. 1850 a dlouho před tím byl počet domů nezměněn, 29 čísel popisných. Pak stoupá počet čísel do roku 1904 na 47 čísel. Poslední 2 čísla postavena byla v roce 1931 a 1937, takže obec čítá dnes 49 čísel. Mimo větší povodně r. 1895 a velkého ohně v obci 26. srpna 1881, kdy vyhořelo 7 čísel a 2 stodoly, jest obec od větších živelních i válečných pohrom do dnešní doby uchráněna. Roku 1900 má obec 304 obyvatele. Roku 1939 pouze 189. Příčiny tohoto poklesu obyvatelstva jsou vystěhovalectví a omezená porodnost. Špatné sociální poměry zavinily tento velký pokles obyvatelstva v obci. Význačnějších budov obec nemá. Hasičský sbor v obci založen byl r. 1902. Obyvatelé obce jsou dělníci námezdně pracující, kterých je 90% všeho obyvatelstva. Jenom 10% obyvatelstva nežije z námezdního poměru. V obci je jenom 7 usedlostí s více než 20 korci polí, ostatní usedlosti jsou drobná hospodářství od 2 do 10 korců polí. Největší obživu nacházelo obyvatelstvo obce Janova v provozování domácího tkalcovství do r. 1895, kdy tento domácí průmysl nabyl největšího rozmachu v obci, pracovaloť se tou dobou na devadesáti stavech. R. 1939 pracuje se pouze na jedenácti stavech. Od r. 1895 odchází zdejší dělnictvo až do r. 1914 za prací do Německa, kde nachází slušnou obživu. Tím domácí průmysl v obci upadá. Dnes obyvatelstvo obce Janova nachází obživu na stavbách jako zedníci, pomoc, dělníci, tesaři, dále v okolních mechanických tkalcovnách. Na podzim každoročně již po 50 let chodí dělníci z obce Janova na kampaň do cukrovaru v Českém Meziříčí. Z cizích vojsk tábořili zde za válek napoleonských Francouzi na památné louce v severovýchodní části obce u Sněžného, kde se dodnes "Na francouzském palouku" říká. Dále byli zde v r. 1866 Prušáci. Tito stavěli stráže na kopci v březině, kde se dodnes proto "Na vartě" říká. Světové války 1914-18 zúčastnilo se z obce Janova 58 mužů ve věku 17. až 51. roku, z nichž 17 stalo se obětí této války. Dnes žije obec v klidu tichým svým životem a očekává lepší zítřek lidstva a českého národa. Josef Dušánek, t.č. kronikář v Janově.