NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU

REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Bolehošť. Odkaz na stránky obce BOLEHOŠŤ: Bolehošť

Co napsali představitelé obce o Bolehošti v roce 1939: Bolehošť. Uprostřed cesty z Týniště do Opočna leží dlouhá ves, ukrytá pod táhlým kopcem Křivinou. Skládá se ze tří částí: Bolehoště, osady Lipin a Lhoty Bolehošťské, která se roku 1924 osamostatnila. Vzhledem a výstavností se může Bolehošť směle rovnati nejlepším obcím na okrese. Již svou polohou dobývá si čestného místa mezi okolními vesnicemi. Na severovýchodě chrání ji les Sádka, na východě Křivina s Jírovstvím, na jihu Mlaka a částečně Bory, které na západní straně se táhnou až k Tře-bechovicům. Pouze na severu je menší háj Chropotín, podél něhož běží železnice k Opočnu. Původ Bolehoště se datuje ze 14. století. Jako jinde, i zde byla založena nejprve tvrz, kolem níž se budovala jiná stavení. Stála asi na místě dnešního čp. 23, kde se dosud říká "Na Turyni", ač jiní kladou tam byv. pohřebiště. Jejím zakladatelem byl Slovan Bolehošč, podle něhož dostala ves svůj název. Jménem tím se označoval, podle lidové etymologie, zeman, jejž "bolí hosté", t. j. špatný hostitel. Držitelé Bolehoště byli z rodu Žampachů, který se rozdělil na dvě větve: Koldů a Hložků, již měli ve svém znaku lovci trubku ve 'Stříbrném poli. R. 1404 sídlil v Bolehošti Jan Želenec z Bolehoště a Bůžek z Přepych, jinak z Bolehoště, jenž se stal praotcem větve Hložků. Za něho zpustla dosavadní tvrz Turyn, neboť se přestěhoval do nové, jež stála na nynějším pozemku p. Rolla; valy z ní zůstaly až do r. 1926. Mikeš Hložek sloužil též svému strýci - známém lupiči - Koldovi Janu ze Žampachů. Proto se proti němu vypravil hradecký hejtman Jetřich z Miletínka, který se svým vojskem Bolehoště dobyl, ale ponechal ji dosavadnímu majiteli. Jan a Mikuláš Hložkovi prodali r. 1511 Bolehošť Tristramovi z Bar-chova a ten před r. 1516 Mikuláši Trčkovi z Lípy. Vilém Trčka, stav se pánem na Opočně, připojil k němu Bolehošť a Lhotu Bolehošťskou, zvanou dříve Lhotka pod Křivinou, jež dříve patřila k hradu litickému. Za reformace se celá obec hlásila k protestantismu. R. 1598 měla 24 obyvatele, kteří obdělávali 16 lánů l prut (1500 korců) a platili 30 kop 42 groše 6 den. daní. Evangelické vyznání se drželo v obci velmi dlouho, přes hrozné pronásledování jezuitské v době proti-reformační. R. 1650 měla Bolehošť již 301 duši, z toho 5 katol., 167 nadějných na obrácení, 129 beznadějných. Později je však zmínka, že k církvi katolické přestoupili z Bolehoště 62 muži a 62 ženy, ze Lhoty Bolehošťské 11 mužů a 8 žen. Ve válkách švédských, kdy Bolehošť zažila dvojí přepadení, utrpěla škod za 1852 zl. 60 kr. Za vlády Marie Terezie se vystěhovalo do Pruska z Bolehoště a ze Lhoty Bolehošť-ské 6 rodin. Dnešní Bolehošť s osadou Lipinami a Lhota Bolehošťská mají skoro 1000 obyvatel ve 224 číslech. Nadmořská výška je 258 m. Katastrální výměr činí 1270 ha, lesy revíru Bolehošť, patřící Colloredo-Mansfeldovi, mají 1462 ha 74 a. V obou obcích je zavedeno elektrické osvětlení. Nejvýznačnější budovou v obci je škola, zřízená již r. 1816. Nynější budova, postavená r. 1864, přestavěná r. 1884 a naposled v r. 1914, patří mezi nejlepší v okolí. R. 1926 byla v této budově založena lidová hospodářská škola, r. 1839 mateřská školka. Dále je obecní dům, kde je pošta, obecní úřad, kampelička, hostinec a trafika; ve Lhotě Bolehošťské byv. lov. zámeček s vlašskou střechou, kde se sešel rak. císař František I. s ruským carem Alexandrem - dnes myslivna nově opravená. Za ní se táhne k lesu krásná lipová alej. Konečně evangelická modlitebna, dříve evengelická škola. Proti ní ve vkusně upraveném parku stojí památník padlých ve světové válce. V obci jsou též četné spolky: Orel, Sbor dobrovolných hasičů, elektr. družstvo, vodní družstvo, Sokol a j. S hlediska kulturního možno Bolehošť uvésti mezi prvními. Divadelní odbor Sokola má nově vybudované jeviště, kde hraje vesměs hodnotné hry. Obecní knihovna v Bolehošti má přes 1000 svazků, ve Lhotě Bolehošťské přes 300 a vede ji pan Lhotský, který též píše historii obou obcí s velkou láskou a pečlivostí. V každém 7. čísle je radiový přijímač. Za obezřetné činnosti nynějšího starosty, p. Jos. Dubna, se velmi zlepšil vzhled obce. Po celé vsi byly zřízeny chodníky, vroubené řadou topolů; k nádraží vede nový chodník, po jehož straně jsou vysázeny ovocné stromy. Vzorná kanalisace odvádí vodu s cest a sadů do potoka za vsí. V obci byly též postaveny pohodlné lavičky. Upraven byl též největší rybník, Baba, měřící 11 ha. Z průmyslových podniků zasluhují zmínky továrny na kyselé zelí p. Bašeho v Bolehošti a p. Hrocha ve Lhotě Bolehošťské, výroba nábytku p. Čiháka a j. V Bolehošti a ve Lhotě Bolehošťské je 5 hostinců a 11 obchodů. V okolních lesích je 7 pískových a 5 kamenných lomů. Na severu obce se rozprostírají t. zv. "Spraše", vysušené dno byv. rybníka, kde se pěstuje světoznámé bolehošťské zelí, vyvážené do daleké ciziny. Dříve se zde ze spodních vrstev dobývala rašelina pro lázně Brandýs n. Orl. Památný je i les Chro-potín, o němž jsem se zmínil na počátku. Staleté duby udržovaly dříve množství roháčů. Nyní je značně prořidlý. Rostou v něm dvě květiny, chráněné památkovým úřadem: aron blamatý a lopuch hajní. Jen jedno chybí této vsi k dokonalému vzhledu - dlážděná vozovka. Snad i ta bude v brzku zbudována a splní se tak dávný sen všech zdejších občanů. Miroslav Stech.