NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU

REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Byzhradec. Odkaz na stránky obce BYZHRADEC: Byzhradec.

Co napsali představitelé obce o Byzhradci v roce 1939: Byzhradec. O původu obce existují tři verse. Podle jedné obec Byzhradec založil zeman zvaný Byzrat, obec podle něho dostala jméno Byzrac, později zásluhou vrchnostenských Franců roku 1713 pokřtěna na Bizhradetz a v novější době na Byzhradec. Jiná verse: Nebyl zde zemanský dvorec (hrad), jak v každé vesnici bývalo zvykem, aby skýtal ochranu před náhlým vpádem nepřítele, proto tuto ves bez hradu nazývali Bezhradec, pak Biz-hradec a po dotazu komise pro stanovení ú-ředních názvů při ministerstvu vnitra, Byzhradec. Podle třetí verse vedla zde spojka zemských stezek s^ Opočna do Solnice. Aby kupci z Prahy po zemské stezce přes Hradec Králové-Opočno nemusili až do Dobrušky (zemská stezka: Náchod - Dobruška - Solnice -Rychnov n. Kn. - Žamberk atd.), nadcházeli si po spojce Opočno - Byzhradec - Solnice. Aby pak cizí kupci nezbloudili, stál prý na severním konci obce kamenný ukazovatel, na kterém stálo "Bis Hradec", t. j. až do Hradce, t. j. do Chlumeckého Hradce, nynějšího Hradce Králové, a naše ves obdržela od toho jméno Bishradec, pak Bizhradec a jak uvedeno, název nynější: Byzhradec. R. 1495 patřil Byzhradec k hradu litickému, potom k potštejnskému a r. 1558 prodán k panství černíkovskému, jež patřily hraběti Kolovratu Liebšteinskému, a v tomto panství zůstal Byzhradec až do zrušení roboty. V r. 1850 patřil krajským úřadem k Jičínu. Obec jest na mírném svahu, obráceném k jihu; výška nadmořská je 321 m. Podle geologické mapy jest zde útvar druhohorní, t. j. křída. Půda jest těžká, jílovitá, daří se dobře všechny druhy obilí. Vesnice má tvar silniční, t. j. domky jsou stavěny podél okresní silnice. Obec byla přifařena k Bílému Újezdu; od prvé polovice 18. století však jest trvale přifařena k Černíkovicům. Školní obec jest tvořena z místní obce Byzhradce a samoty Slavince, odkud však děti docházejí po dohodě do bližších Houdkovic. Původní znak obce Byzhradce byla brána rychnovského zámku s průjezdem, druhý znak obce byl sv. Václav, v levé ruce drží korouhev a v pravé štít s orlicí. Severně od vsi se nachází pahorek, zvaný "Svrchnice", s nadmořskou výškou 333 m, odkud jest výhled na Orlické hory. Ve vsi jest rybník ve výměře 58.45 a, náležející obci, která jej pronajímá k chovu ryb; dříve patřil vrchnosti černíkovické. Poněvadž se však ryby ztrácely, prodala jej vrchnost obci. Voda v něm jest většinou potoční a částečně pramenitá. Obec Byzhradec má 81 číslo popisné, 335 obyvatel. Obyvatelé jsou drobní zemědělci a sedláci; všichni jsou náboženství římskokatolického, národnosti české, počet členů obecního zastupitelstva jest 17. Rozloha katastru činí 532 ha i s lesy. Zajímavá jména některých pozemků: "Na mýtinách", "Vlčí hora", "Na dlouhé", "Na zadech", "Pod dou-bravkou", "Na kulišovské", "Na škopovce", "Na dědičné", "Na štěpnici", "Na vodotoči". Místní záložní a spořitelní spolek "Kampelička" byl založen v r. 1920; první vklad činil 100 K. V obci jest elektrisace; rozvedena jen v některých místech. Při zavádění elektřiny utvořili v roce 1926 místní občané t. zv. "Družstvo pro rozvod elektrické energie". Meliorační práce v r. 1935/36 daly vznik "Vodnímu družstvu", které však trvalo jen do ukončení melioračních prací na katastru byzhradeckém. Z pověr zachovala se pověra o strašidlu v "Komornech" (les), "O matuchu" (z dob roboty), "O Matěji Holoubkovi a o rytíři Slévkovi ze Slévic, majiteli panství v Kvásinách", "O zázračné vodě na studánce Na mejtách". Význační rodáci: kněz Hlavsa, později děkan v Nechanicích, Fr. Jirout, farář v Lišnici u Žamberka, Ant. Bartoš, farář v Žiželicích, Fr. Kovář, profesor v Olomouci, MUDr. Jos. Černý, lékař v Nymburce, MUDr. Václav Bartoš, lékař v Rokycanech, Jan Šmída, profesor, zemřel ve světové válce, Fr. Fridrich, profesor bohosloví v Kutné Hoře, Fr. Roček, máj. velkostatku "Budislav" u Soběslavi, Jan Černý, úředník zemského úřadu v Praze. Jindřich Binar, řídící učitel.