NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU

REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Dobřany. Odkaz na stránky obce DOBŘANY: Dobřany.

Co napsali představitelé obce o Dobřanech v roce 1939: Dobřany. Leží ve výši 634 m n. m. na severozápadním svahu horského hřbetu Chřiby (771 m n. m.), které tvoří nyní hranici mezi Protektorátem a Sudetami. Již zdaleka vítá každého typická věž místního kostela svatého Mikuláše, postaveného r. 1740 na místě bývalého dřevěného kostela, připomínaného již ve XIV. stol. V kostele zasluhuje pozoru hlavní oltář s krásnými barokovými sochami sv. Petra a Pavla. Proti kostelu u rybníčka stojí lípa, jejíž stáří se odhaduje na 500-600 let. Přes cestu, ve stínu lip, ukryta jest stará, dřevěná, rázovitá fara, postavená v r. 1776, kde v letech 1809-1817 působil český buditel Josef Liboslav Ziegler. V této době staly se Dobřany Mekkou národních buditelů českého severovýchodu: F. Heká, známého z románu A. Jiráska F. L. Věk, M. Siloráda Patrčky, M. Zdirada Poláka a mnoha jiných. I tehdejší patriarcha českého písemnictví Josef Dobrovský navštívil na Dobřanech tehdejšího faráře, jak o tom svědčí zápis ve staré farní pamětnici: "6-rzigna roku 1814 slaužil mši swatau w kostele Dobřanském Josef Daubrawský, ginda Dobrowský". Krásně popisuje život národní tehdejší doby A. Jirásek v náladovém obrázku "Na dobřanské faře". Na faře donedávna byly opatrovány dvě pamětní knihy: z r. 1772 a z r. 1836 - prvá jest nyní uložena v Národním museu, stejně jako památky, které zbyly tu po J. L. Zieglerovi. Proti faře stojí budova sokolovny. V blízkosti vesnice jsou trosky hradu neznámého jména (podle Sedláčka hradu Dobrušky). V krásném horském klínu vybudováno koupaliště. V místě jest obecná a měšťanská škola, poštovna, kampelička, 2 hostince, 3 obchody, l řezník a několik mechanických tkalcoven. Spolkový život vyvíjí se v hasičském spolku, Ochotnicko-čtenářské besedě, odboru Národní jednoty severočeské a tělocvičné jednotě Sokol. Romantická krajina kolem s krásnými výhledy jak na blízké hlavní pásmo Orlických hor, tak na daleké Krkonoše, Zvičinu a pak daleko do kraje k Hradci Králové a Kunětické hoře a Rychnovu láká jak letní, tak zimní hosty, zvláště lyžaře, kterým zdejší, téměř horská krajina skýtá nejvhodnější lyžařské terény. Josef Cimr, starosta.