NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU

REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Křivice Odkaz na stránky obce KŘIVICE: Nemají.

Co napsali představitelé obce o Křivicích v roce 1939: Křivice. Způsobem stavby jest tato obec původu slovanského. Doba založeni Křivic a jiných okolních obcí jest neznámá. Bylo-li Týniště, ležící u řeky Orlice, mezi 11. a 12. stol. osadou, kudy vedla zemská stezka od Kostelce n. Orlicí, vyúsťující za Třebechovicemi na zemskou stezku, vedoucí od Náchoda přes Opočno na Hradec Králové, nemohlo odlehlé místo, kde se Křivice nalézají, tou dobou úplně zarostlé pralesem, býti obydleno. Ale je nepochybno, že také zde při založení osady byl bohatý pramen vody. Nasvědčuje tomu pramen, jenž vyvěrá asi 200 m nade vsí a teče potůčkem, zvaným "Vrbka". Téměř s jistotou možno předpokládati, že tento potůček před staletími vtékal do Orlice za Týništěm. Zdá se, že do doby pánů z rodu Drslavců v kraji hradeckém, kteří pilně vzdělávali země lesem zarostlé, tedy do 12. a 13. století, spadá doba vzniku Křivic. Pravděpodobně stál zde původně svobodný dvorec - a to na místě dnes stojícího statku čp. 6. Dokumentárně zjištěno, že majitelem jmenovaného statku a první obyvatel jmenoval se Křivka; odtud odvozeno jméno Křivice. Soustavným zakládáním vesnic podle zákupního práva (někdy mezi 12. a 13. stoletím) byly pozemky plánovitě rozděleny v lány a přiděleny zájemcům. Týniště patřilo pravděpodobně i s Křivicemi rodu Drslavců, kteří sídlili v Dobrušce nebo na Opočně. R. 1399 Týniště i Křivice patřily jinému Drslavci, totiž Peškovi z Častolovic. Křivice, Bolehošť a Vyhnanice se brzy nato dostaly v manství rytířů Hložků z Bolehoště (kteří sídlili na tvrzi v Bole-hošti), a to až do r. 1511, kdy je koupil Tristan Dačický z Barchova. Ten je však nedržel dlouho a prodal vše již roku 1511 Mikuláši Trčkovi mladšímu, který se nedlouho před tím stal pánem Opočna. V rukou Trčků zůstaly Křivice až do zavraždění Valdštýnova. Křivice tedy v celku měnily poměrně málo své pány. Zachovala se zpráva se jmény u-sedlíků a jejich platů již z doby předhusitské (1399). Tak se dovídáme, že v té době (r. 1395) se stal zdejší rodák Šimon plebánem v Úpici. Purkrechtní knihy jsou zachovány též již z doby před válkou třicetiletou (r. 1580). Počet usedlostí během století jen velmi pomalu rostl až do dob Marie Terezie a Josefa II. Historické zprávy z doby husitské a po-husitské se nedochovaly (r. 1400 - 1580). V hospodářském ohledu v té době nebylo mnoho změn ani v počtu usedlostí a závazků vůči vrchnosti. Jména usedlíků křivických z r. 1399 se zachovala tím způsobem, že té doby majitel vsi, Puta z Častolovic, věnoval k oltáři kostela v Častolovicích roční úrok, kterým mu byla ves Křivice povinna a že přitom udal jména usedlíků i s částkami, které na každého k placení připadaly. Takovéto věnování bylo v těchto letech zapisováno latinsky do zvláštních knih "Libri erectionum", které byly v naší době i tiskem vydány. Držitelé Křivic byli Mutina a Sezema z Dobrušky kolem r. 1360. Roku 1495 prodává kníže Jindřich Mískoleský podací právo kostela křovického na pana Viléma z Pernštejna, který právě v té době koupil panství Pardubice. Není jasno, jak se kníže Jindřich, člen rodu Poděbradů, dostal k držení Křivic, které tehdy co manský statek patřily k Bolehošti. Zpráva o podacím právu (r. 1495) nevylučuje možnost kališnické fary, poněvadž ke kostelu v Křivicích patří Lhota Bolehošťská, 10 u-sedlostí v Nové Vsi, 2 ve Vyhnanicích a dříve patřily též Ježkovice, Ostašovice, Uřínovice, Rašovice a celé Vyhnanice. (Podle Flesara). Uprostřed vsi stojí na poněkud vyvýšeném místě starobylý filiální kostel sv. Vavřince z r. 1495, v němž je cínová křtitelnice z r. 1609, opatřená znakem trčkovským, podle nápisu ulita v Hradci Králové za církevní správy kněze Václava z Přepych (tehdy kališnické-ho) a za rychtáře Jiříka Petrovského, konšelů Václava Černého a Jana Kořínka, kostelníků (kostelník značil tenkrát správce jmění kostelního). Daroval ji Jan Trčka z Lípy. Na zvonech jsou dva letopočty: r. 1557 a 1590. Stavba kostela jest gotická, věž ve slohu barokním z r. 1759. Kněžiště jest opatřeno lunetovou římsou a vyzdobeno výjevy oběti Abrahamovy a Josefa před Faraónem. Uvnitř na klenbě kněžiště jest malba Krista a dvou andělů z téže doby. Na klenbovém oblouku je znak rodový s nápisem: Jan Rudolf Trčka z Lípy a M. Magdal. Trčková z Lobkovic s letopočtem. V letech devadesátých minulého století stál v kostele hlavní oltář z r. 1690 s obrazem sv. Vavřince, který maloval r. 1778 Jakub Hanuš, malíř novoměstský. Postranní oltář Panny Marie pocházel z r. 1656 a byl věnován Enochem Clemensem Vratislavem ze Zvole, hejtmanem panství častolovického. Druhý postranní oltář sv. Václava z r. 1676 byl dříve na hlavním oltáři (bylť kostel původně zasvěcen sv. Václavu a teprve později sv. Vavřinci). Tak čteme v urbáři opočenském z r. 1580, že v této vsi jest kostel založení sv. Václava, ku kterémuž lesů a rolí nemálo jest a toho se též k potřebám zadusí užívá. Ke konci let devadesátých byly staré oltáře pro sešlost odstraněny a postaven jeden nový hlavní oltář. Až do r. 1828 učívalo se ve zdejší obci jako jinde po chalupách. Teprve v tomto roce za učitelování Františka Hráského byla zde ustanovena expositní škola, jíž byla vyhrazena místnost v obecní kovárně. R. 1876 byla postavena nová škola na místě staré, která byla zbourána. V přítomné době má vesnice asi 70 čísel popisných a 350 obyvatel, již jsou většinou zemědělci mimo několik rodin chalupníků a dělníků, kteří trvale pracují v továrnách a dílnách v Týništi. Podle náboženského vyznání je zde většina římskokatolická, asi 20% českobratrského evangelického vyznání a asi 5% vyznavačů církve české a bez vyznání. Obec patří k soudnímu okresu opočenskému a politickému okresu Nové Město nad Metují. Obec má 12 ha lesů. Je zde 14 řemeslníků, l hostinec, kampelička, vodní družstvo a elektrické družstvo. Telefon jest zaveden v hostinci. Význační rodáci této obce jsou: dva lékaři, pluk. lékař Dr. Jan Potoček a jeho syn MUDr. Oldřich Potoček, tři profesoři, Dr. Jan Potoček, docent Masarykovy university v Brně, zemřelý Lad. Bahník, profesor na střední škole, Dr. Jos. Zeman, profesor gymnasia v Hradci Král., učitelé: Karel Samek, zemřel v Klášteře n. Děd., Frant. Kašpar, řídící v Klášteře n. Děd., Václav Lepš, odb. učitel v Novém Hradci Králové, Jarmila Sitná, učitelka v Dobrém, Ing. Jar. Potoček, asistent na vysoké škole technické v Brně, Ing. Boh. Hušek, těch. vedoucí podniků v Brně, Ing. Dr. Jar. Trojan z čp. l, agronom v Táboře, P. Josef Ježek, katecheta v Rychnově n. Kněz., Karel Samek, byv. majitel tov. podniku v Rusku, nyní v Mladé Boleslavi, absolvent průmyslové školy, Ing. Jan Zvoníček z čp. l, zemřel v Praze, Josef Samek, řed. měst. úř. v Lounech. Na severovýchodní straně obce rozkládá se panský les, patřící knížeti Colloredovi. Směrem k Týništi se krajina mírně svažuje. Obec leží uprostřed polí, za nimiž se táhnou kol dokola lesy jehličnaté a listnaté, v nichž jsou převážně duby a buky. Nadmořská výška obce jest 290 m. Křivina u Vyhnanic jest v okolí nejvýše položený bod 448 m n. m. Odtud jest krásný rozhled k Hradci Králové, Pardubicům, na Kunětickou horu a na Českomoravskou vysočinu. Úplně shora je vidět na Orlické hory a k Náchodu. V letní době jsou Křivice vyhledávaným výletním místem, chodí se sem zejména z blízkého Týniště nad Orlicí. Jan Kašpar, Křivice, čp. 33.