![]() ![]() ![]() |
NÁVRAT NA VSTUPNÍ MAPU |
REGION NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ. Pulice. ![]() Odkaz na stránky obce PULICE: Dobruška - obec Pulice. |
Co napsali představitelé obce o Pulicích v roce 1939:
Pulice. Obec Pulice, dříve také Velké Pulice zvaná, rozkládá se podél Zlatého potoka západně od Dobrušky, sledujíc přesně jeho tok. Celou obcí prochází okresní silnice z Dobrušky ke Hradci Králové. Obec jest podélná, s velkou kdysi návsí uprostřed. Na této návsi dnes stojí řada domků. O Půlicích je zmínka v historii již koncem 12. a počátkem 13. století. Bližší data o vzniku obce známa nejsou, rovněž není znám původ jména obce. Jen nezaručená verse praví, že jméno vzniklo od jména rodu Pulce; jiná verse vypráví, že původně se obec jmenovala Líce nebo Lično, a po velkém požáru, v němž polovina obce lehla popelem, dáno zbytku Pulice (půl Líce); to jsou ovšem, jak podotknuto, zprávy nezaručené. Dnešní obec skládá se z vnitřní kmenové části a přilehlé osady a samot. Mimo hlavní část patří sem osada Puličky, ležící těsnč u sousední obce Pohoří, samota Pulický dvůi, kruhová cihelna, samota Zastavilka u Dobrušky (tkalcovna fy Lederer z Náchoda) a samota hájovna u lesa Halina. Mezi původní obcí a Dobruškou vyrostla po válce celá nová čtvrť na pozemcích, přidělených obcí z pozemkové reformy. Tato čtvrť spojuje úplně Pulice s Dobruškou. Obec má 110 čísel a asi 650 obyvatel. Katastr obce měří 711 ha. Půda kolem Pulic je velmi úrodná, ačkoli je převážně těžká a její obdělávání vyžaduje velké péče. Tato okolnost dává obci ráz obce zemědělské. V zemědělství zaměstnává se větší část obyvatelstva jako samostatní větší či menší rolníci nebo jako zemědělští dělníci. Z plodin se zejména pěstuje cukrovka a pšenice. Zemědělství je v obci na vysokém stupni od dávných dob, kdy průkopníkem nových směrů a vzorem hospodářům byl místní Velký dvůr a jeho úředníci. Zvláštní zmínky zaslouží místní stanice chladnokrevných hřebců pro zušlechtění hospodářského koně celého širokého okolí, umístěná u J. Chmelaře. Menší část občanstva zaměstnává se v 'továrnách jako tkalci, strojničí a pod. Využívají tak blízkosti Dobrušky, kde v různých továrnách nacházejí práci. Rovněž místní kruhová cihelna, největší v dalekém okolí, zaměstnává celoročně velký počet dělnictva. Nejmenší část obyvatel je zaměstnána jako živnostníci, řemeslníci a v jiných oborech. V obci jsou 2 hostince, l řezník, 2 krejčí, 2 obchodníci, l sedlář, l kolář, několik zedníků atd. Veřejný život je dosti rušný. O kulturní stránku stará se místní dvoutřídní škola, postavená v roce 1936/37. Jest zde sbor dobrovolných hasičů; dramatický jeho odbor vyvíjí po více let pěknou činnost. Z hospodářských institucí nutno připomenouti Kampelíkovu záložnu. Poměrná zámožnost obce dává možnosti jejího vzrůstu, čehož se dostatečnou měrou využívá. Byl to zejména zemřelý zasloužilý starosta Josef Koubek, který věnoval velké úsilí rozkvětu jejímu. Krásná budova místní školy, úprava návsi je první etapou tohoto úsilí. Povolená stavba místního hřbitova, ú-prava okresní silnice, cest a chodníků přinese obci zlepšení jejího vzhledu v nejbližší době. Konečně po regulaci potoka, jenž v době jarní ohrožuje obec nebezpečnými záplavami, bude základní úprava obce hotova a obec se tak zařadí mezi obce první v okrese. |