NÁVRAT NA VSUP DO STRÁNEK
Vloženo 14.8.2017


LÉČIVÉ BYLINY - REJSTŘÍK.

Poznámka:
Protože v textech je řada odborných výrazů, k jejich rozkódování je zde k dispozici rejstřík, kam se můžete operativně v případě potřeby podívat:

Vstup do seznamu odborných výrazů:


SEZNAM ODBORNÝCH VÝRAZŮ S VYSVĚTLENÍM JEJICH VÝZNAMU

Název léčivé byliny Užití
akát Jako spazmolytikum, emetikum a purgativum. Bez lékařského dohledu se užívání akátových drog ve větších dávkách nedoporučuje. V menším množství se přidávají do čajů. Květní droga se používá při křečích žaludku a hladkého svalstva střev. Odvar kůry jako projímadlo (robin). Čerstvá kůra mladých větví se užívá v homeopatii při žaludečních poruchách a při hyperaciditě žaludku. Dřív se používala místo chininové kůry jako lék proti zimnici.
andělika Vnitřně v nálevu jako stomachikum a karminativum (půl čajové lžičky na šálek vody jednou denně před hlavním jídlem). Používá se při nemocech trávicí trubice (při nechutenství, při nedostatečné sekreci žaludeční, k zvýšenému vylučování žluči aj.). Zpravidla se užívá v kombinaci s jinými žaludečními prostředky. Osvědčuje se rovněž jako prostředek podporující odkašlávání a jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní (ve formě lihového roztoku Spir. Angelicae comp.). Obklad z odvaru se používá při myalgiích.
anýz Vnitřně v nálevu jako karminativum, expektorans, laktagogum a chuťové korigens (obden 4 čajové lžičky pomačkaných plodů na šálek vody), v prášku třikrát denně 1 g při poruchách žaludečních a střevních, při křečích trávicího traktu, k odstranění plynatosti a jako prostředek proti kašli při zánětech horních cest dýchacích, zejména u dětí.
arnika Vnitřně se užívá při asthma bronchiale, arterioskleróze, koronární insuficienci a anginozních bolestech. Lze ji použít při algických záchvatech angíny pectoris, poškození myokardu apod., ovšem na radu lékaře. V rukou neodborníka může být arnika prostředkem nebezpečným; je nutno dbát velké opatrnosti. Zevně nálev z arniky slouží jako antiflogistikum a kožní dezinficiens (1 polévková lžíce řezané drogy na 1 l vody), v obkladech při zánětech, otocích a při svalovém revmatismu nebo kloubních potížích.
artyčok Vnitřně jako cholagogum a antisklerotikum, v nálevu (2 polévkové lžíce řezaných listů na šálek vody), při jaterní nedostatečnosti, při zánětech žlučníku a žlučových cest, při dyspeptických potížích, dále jako diuretikum, též při chorobách ledvin a po operacích močového ústrojí.
barvínek Ve formě nálevu (l čajová lžička na šálek vody, denně 2 šálky) při krvácivých stavech nejrůznějšího původu: při krvácení z nosu, dásní i při krvácení gynekologickém jako hemostatika. Je osvědčeným lékem při zánětech sliznice dutiny ústní i při průduškových a plicních zánětech. V poslední době se s úspěchem používá k léčbě vysokého krevního tlaku a krevních chorob. Dnes se obrací pozornost výzkumníků k některým příbuzným druhům, které u nás nerostou. Ukazuje se jako velmi účinná Vinca rosea L, druh tropický, jejíž alkaloidy jsou součástí četných zahraničních přípravků s velkým léčebným efektem užívaných v terapii zhoubných chorob. Zkoumá se např. Vinca major L, která roste ve Středomoří, v jižní a západní Francii a Itálii. Stejně tak příbuzná Vinca herbacea W. et K., vegetující v jihovýchodní Evropě.
bazalka Vnitřně v nálevu jako karminativum, spazmolytikum a aromatikum (2 čajové lžičky na 2 šálky vody jednou denně) při nadýmání, při chronickém žaludečním kataru, při poruchách trávicího traktu, při spastické zácpě apod. Zevně k obkladům na opruzená místa kůže (inter-trigo); při kašli též jako kloktadlo.
bedrník Jako expektorans, sekretolytikum a stomachikum vnitřně v nálevu (2krát denně l čajová lžička řezané drogy na šálek vody). Silice a saponiny účinkují sekretolyticky, proto se užívá při katarálním onemocnění horních cest dýchacích. Výtažky vodné i lihové jsou vhodné jako kloktadlo při onemocnění dutiny ústní a hrtanu.
benedykt Vnitřně v nálevu jako stomachikum a amarum (1 - 2 polévkové lžíce na 1 litru vody) při špatném trávení, nadýmání a při onemocnění jater a žlučníku. V praxi se často kombinuje benedyktová nať s natí máty peprné. Užívá se před jídlem. Nálev benedyktový se také užívá jako prostředek při slabosti a nespavosti.
blín Jako antiastmatikum, spazmolytikum a parasympatikolytikum. Pro velkou jedovatost může drogy nebo látky z nich připravené předepsat jen lékař a mohou se užívat jen pod,stálým lékařským dozorem. Osvědčují se jako účinné prostředky proti bronchiálnímu astmatu (v cigaretách), při zvýšené sekreci žaludečních šťáv, při vředové chorobě žaludku, při různých křečových stavech a nervových chorobách. Blínový olej se dosud používá jako prostředek tišící bolest při neuralgických a revmatických potížích (masáže). Otravy blínem mají podobný ráz jako otravy rulíkem.
bolehlav Pro prudkou jedovatost se dnes droga prakticky neužívá. Bolehlav se v medicíně nahrazuje látkami méně toxickými.
borovice Jako expektorans a sedativum. Dříve se užívaly borovicové pupeny do koupelí, protože mají sedativní účinek. Dnes je tento způsob již zastaralý. Nyní se pupeny nahrazují silicí (2 čajové lžičky asi na 200 l vody), kterou pohodlně dosáhneme stejného hyperemizujícího účinku. Koupele doporučujeme při neurovegetativní dystonii, nespavosti, při neurotických potížích apod Oleum Terebithinae se rovněž přidává do antirevmatických mastí.
Vzhledem k tomu, že má též fytoncidní účinek, podává se vnitřně při chronických bronchitidách. Účinek záleží v tlumení sekrece a ve zmírnění lokálního zánětu. Nejčastěji se užívá terpentýnový olej ve formě inhalací nebo aerosolových směsí při akutních zánětech horních cest dýchacích nebo jako podpůrná terapie při zánětech plic a bronchiektaziích. Nemá se užívat při zánětech ledvin.
borůvka Jako adstringens, obstipans a podpůrné antidiabetikum. Plody (50—100 g, buď suché žvýkat a pak polknout, nebo nechat nabobtnat vodou a mírně povařit) při průjmů a při zánětu dutiny ústní a hr-tanu. Listy vnitřně v nálevu (2 čajové lžičky řezaných listů na dva šálky vody na den a pít obden slouží v lidovém léčitelství jako podpůrný prostředek ke snižování hladiny cukru v krvi stejně jako lusky fazolu. Borůvka může dobře působit také při chronickém střevním kataru a nespecifických enteritidách.
brusinka Jako adstringens, obstipans a pomocně jako antidiabetikum. Vnitřně v nálevu (1 - 3 polévkové lžíce řezané drogy na 1 litru vody denně) jako listy medvědicové. Slouží hlavně při zánětech horních a dolních močových cest a při zánětech žlučových cest Pomocně se užívá při diabetů.
brutnák Vnitřně jako diuretikum a diaforetikum, zevně jako emo-liens a antiflogistikum. Vnitřně v nálevu (2 čajové lžičky řezané drogy na 1 litr vody, kúra 3 - 4 týdny) při zánětech močových cest, kdy zvýšený proud moči močovody, močovým měchýřem a močovou rourou mechanicky brání vzestupu infekce. Jindy slouží k odplavení škodlivých látek při revmatismu a při chorobách srdečních, provázených zadržováním vody. Dnes už se užívá zřídka.
břečťan Vnitřně jako kardiotonikum a expektorans ve formě odvaru (1/2 čajové lžičky na šálek vody obden) při chronických zánětech dýchacího traktu jako prostředek k odkašlávání. Též proti parazitárnímu onemocnění. Zevně jako prostředek na rány (zvláště čerstvé listy). V praxi se břečťan dnes málo používá.
bříza Jako diuretikum, diaforetikum, antirevmatikum vnitřně ve formě nálevu (2 - 3 čajové lžičky řezaných listů na šálek vody dvakrát denně). Ke zvýšení účinku se do nálevu přidává na špičku nože jedlé sody (natrium hydrocarbonicum). čajový nálev se užívá jako diuretický prostředek při zánětlivých onemocněních močových cest, revmatismu, dně apod. Droga bývá součástí čajových směsí, tzv. urologických čajů. Zevně se březové listy používají k přípravě koupelí a k omývání.
čekanka Vnitřně (především kořen) jako amarum, jako mírné laxativum, cholagogum a stomachikum v nálevu (čajová lžička na 2 šálky denně) při onemocnění jaterním (žloutence, při žlučových kaméncích), při nechutenství, žaludečních obtížích a zácpě. Osvědčuje se zevně při kožních vyrážkách, vředech a nežitech.
čemeřice Droga se užívala hlavně jako prostředek srdeční (ovšem jen ve formě izolovaných čistých glykosidů). Působí diureticky a silně projímavě a místně umrtvuje. Bez předpisu a bez dozoru lékaře nelze čemeřice použít. Nemá konstantní účinek. Je to prostředek zastaralý.
černobýl Jako digestivum vnitřně v nálevu (1 - 2 čajové lžičky, tj. 4,5 g řezané drogy na půllitr vody a osladit medem) při nechutenství, hypoacidní gastritidě, dyspepsiích, žaludečních křečích apod. Také proti střevním parazitům.
černucha Jako spazmolytikum vnitřně v nálevu (dvakrát denně čajová lžička drogy na šálek vody) při nadýmání s křečemi, při chorobách žlučových cest a chorobách střevních, při bolestivé menstruaci. Jako ex-pektorans při zánětu průdušek a horních cest dýchacích. Pro svůj obsah saponinu a silic se používá k léčbě střevních parazitárních onemocnění.
Dnes patří mezi málo používané léčivky.
černý bez Vnitřně ve formě horkého nálevu jako diaforetikum a antineuralgikum (1 - 2 lžičky květní drogy na šálek vody) při onemocnění z nachlazení a při horečnatých onemocněních dýchacích cest a všude tam, kde předpokládáme, že potná kúra má své terapeutické zdůvodnění. Velmi dobré terapeutické výsledky a antineuralgická účinnost šťávy z plodů bezu černého byly prokázány u bolestivých zánětů periferních nervů (ischias, bolesti páteře apod).
Dále se užívá k tišení křečí trávicího traktu a při nadýmání. Někdy se kombinuje s lipovým květem.
česnek Jako střevní desinficiens, karminativum, antisklerotikum a anthelmintikum. Nepříjemné pachové a chuťové vlastnosti česneku vynucují si jeho podávání v příjemnějších formách, např. v mléce, s nímž se rozetřené stroužky smíchají. Užívá se při vysokém krevním tlaku a arterioskleróze, při srdečních obtížích, střevních obtížích (při nadýmání a průjmech také s živočišným uhlím) a jako podpůrný prostředek proti různým infekčním onemocněním. Proti střevním parazitům se užívá vnitřně mléčný česnekový výtažek. Za 8 hodin po požití se zavede i klyz-ma mléčným výtažkem česneku ('/21). Účinek je nepatrný.
devětsil Vnitřně jako spazmolytikum v nálevu (třikrát denně čajová lžička řezané kořenové drogy na šálek vody) nebo v prášku, též s vínem, medem, s burisony nebo ovesnými vločkami při dráždivém kašli, křečích hladkého svalstva při dysmenorrhei a dysurických obtížích.
Zevně na křečové žíly, hemoroidy a špatně se hojící rány.
Droga je obsoletní, dnes se už téměř neužívá.
divizna Vnitřně jako mucilaginosum, expektorans (sekretolytikum) v nálevu (3 - 4 čajové lžičky na 4 dc horké vody), při kašli, černém kašli, zánětu přůdušek, chrapotu a při astmatické bronchitidě. V určitých případech slouží jako prostředek diuretický.
Používá se i zevně při bércových vředech, hemeroidech aj. Zpravidla se květ divizny kombinuje s jinými drogami.
dobromysl Vnitřně jako stomachikum, spazmolytikum a choleretikum v nálevu dvakrát denně (čajová lžička řezané drogy na šálek vody) při úporném a černém kašli a při onemocnění dýchacího ústrojí. Používá se také při žaludeční nevůli a nechutenství.
Zevně se upotřebuje k přípravě sílících koupelí (zvláště u slabších dětí), k přípravě kloktadel užívaných při onemocnění dutiny ústní a horních cest dýchacích, při zánětech dásní a k přípravě obkladů při zánětlivém zduření mízních uzlin.
Při kašli a rýmě příznivě působí inhalované páry.
dřišťál Vnitřně jako diuretikum a spazmolytikum v nálevu (obden 1 čajová lžička, tj. asi 2 g řezané korové drogy na 2 šálky) při chorobách ledvin, ledvinových kaméncích a zánětech močových cest; vždy po poradě s lékařem. Je třeba zachovávat opatrnost. Předávkování nebo nadměrné užívání může vyvolat poškození ledvin. Odvar z listů se užíval jako kloktadlo při zánětech v dutině ústní. Plody se užívají k přípravě čajů bohatých na vitamín C. Je nutno si uvědomit, že kromě chuťově příjemných látek obsahují také určité množství jedovatého berberinu.
dub Jako adstringens a hemostatikum. Vnitřně kůra ve formě odvaru (čajová lžička řezané drogy na šálek vody, 2 - 3 šálky denně) nebo v prášku (až 8krát denně na špičku nože) proti žaludečnímu a střevnímu kataru a průjmů. Dnes se nahrazuje většinou syntetickými látkami. Užívala se také jako protijed při otravách alkaloidy a solemi kovů.
Zevně může sloužit jako kloktadlo při zánětech sliznice ústní a hrtanu a k přípravě koupelí (500 g na 4 litry vody) při omrzlinách, popáleninách, při hemeroidech a při pocení nohou. Svým adstringentním účinkem staví krvácení. Při delším skladování se obsah tříslovin rozpustných ve vodě vlivem tvorby flobafenů zmenšuje.
durman Droga a látky v droze obsažené užívají se vnitřně jako an-tiastmatikum, spazmolytikum a parasympatikolytikum. Pro velkou jedovatost může drogy předepsat jen lékař a mohou se užívat pouze pod lékařskou kontrolou. Protože omezují sekreci bronchiálních žláz a mohutně rozšiřují bronchy, užívají se při chronické astmoidní bronchitidě a při astmatu. Někdy také do antiastmatických cigaret. (Viz též rulík a blín). Adjuvantně se užívá durman u různých forem parkinsonského třesu starých lidí.
dymnivka Užití. Protože jde o drogu prudce jedovatou, může ji předepsat a účinek kontrolovat pouze lékař. Předepisuje se při těžkých nervových poruchách, závratích a při duševních nemocech. Z hlíz připravený bulbokapnin se aplikuje při třesu, např. u paralysis agitans.
fazol Vnitřně se užívá zahuštěný odvar (asi 4 hrsti rozmělněných lusků se nechají několik hodin bobtnat ve 2 litrech vody a pak se varem odpaří asi na půl litru tekutiny). Pije se před jídlem při zadržování vody v těle a při nemocech ledvin a močových cest. Droga působí diureticky a mírně snižuje krevní tlak.
Jako pomocný lék se fazolové lusky používají k léčbě lehkých forem cukrovky. Předpisují se ve formě čajů, obyčejně v kombinaci s látkami povzbuzujícími chuť k jídlu.
fenykl Jako karminativum, expektorans, laktagogum a chuťové korigens. Vnitřně v nálevu (l čajová lžička na šálek vody, 2 šálky denně), v prášku (3krát denně 1 g) k posílení žaludeční a střevní činnosti, jako prostředek proti nadýmání zvlášť v dětské praxi, dále při úporné zácpě s nadýmáním a kolikami a při průjmech. Jen zřídka se užívá jako diuretický prostředek. V lidovém léčitelství se používá ke zvýšení sekrece mléka.
Zevně se užívá k omývání očí při různých očních zánětech. Fenykl je znamenité chuťové korigens.
fialka Jako expektorans, emetikum a mírné sekretolytikum. Vnitřně macerát (lžička drogy macerovaná 6 hodin v šálku vody) jako prostředek proti kašli a k podpoře odkašlávání, při černém kašli a kataru průdušek. řidčeji se používá jako diuretikum.
Zevně do koupelí na špatně se hojící rány a s přesličkou při hemoroidech.
heřmánek Vnitřně jako karminativum, spazmolytikum a diaforetikum, zevně jako antiflogistikum, adstringens a mírné antiseptikum. V nálevu (polévková lžíce na půl litru vody, u dětí lžička na šálek vody - opatrně sladit) při střevních a žaludečních poruchách a křečích trávicího traktu. Nálev nesmí dlouho stát. Dobře účinkuje také při průjmových onemocněních. Heřmánek se též používá při zánětech močových cest.
Zevně v obkladech nebo v prášku na špatně se hojící rány při kožních vyrážkách, hemeroidech a při ošetřování spálenin. Urychluje reparativní procesy, snižuje bolest a brání tvoření jizev. Heřmánek se užívá také jako kloktadlo při nemocech dutiny ústní a hrtanu, nálev se osvědčuje na obklady a vymývání očí při očních zánětech. Hodně drogy se spotřebuje v kosmetice.
hlaváček Kardiotonikum. Uživá se vnitřně jako slabý srdeční prostředek nejen v nálevu, ale i ve speciálních přípravcích pouze pod dozorem lékaře. Je značně jedovatý. Glykosidy hlaváčku jsou citlivé vůči kyselinám, např. kyselině solné v žaludeční šťávě, což je nevýhodné při přímém užívání nálevu. Jako droga nebo surovina nemá tato rostlina zvláštní význam, ovšem je důležité, že se z ní podařily izolovat tři nové glykosidy farmakologicky zajímavé.
hloh Jako antisklerotikum, hypotonikum a sedativum vnitřně ve formě nálevu (2 čajové lžičky řezaných drog na šálek vody, 2 - 3 šálky denně), nejčastěji však ve formě tinktury (20 - 25 kapek ve vodě 3krát denně) jako sílící prostředek při srdečních potížích nervového původu, při bušení srdce, těžkém dechu, při bolestech u srdce, nespavosti, zvýšené dráždivosti, při zvýšeném krevním tlaku a při obtížích provázejících klimaktérium. S dobrým léčebným účinkem podáváme nálev z hlohu u lehčích forem koronární nedostatečnosti, u poruch srdečního svalu po infekčních chorobách, u poruch ze špatného prokrvení mozku apod.
Lékové formy se často připravují z čerstvých rostlinných částí. Nejúčinnější částí hlohu je květ, nejúčinnější lékovou formou je tinktura.
hluchavka Vnitřně v nálevu jako expektorans (několikrát denně 2 - 3 čajové lžičky na šálek vody) při zánětech horních cest dýchacích, chronické bronchitidě apod. Upravuje střevní činnost a reguluje stolici.
Zevně jako adstringens v koupelích a obkladech při pyodermiích, mokvavých ranách, abscesech, furunkulose, hemeroidech apod.
hořčice Zevně jako derivans k přípravě kašovitých obkladů (hořčičná mouka se smísí s vodou teplou maximálně 45° na kaši, která se v tenké vrstvě nanese na látku). Obklad přikládáme na dobu 10 - 20 min. Používá se při akutních zánětech dýchacích cest, při revmatických onemocněních apod., hlavně k prokrvení hlouběji ležících orgánů (plic, pohrudnice, ledvin). Obklady ponecháváme pouze do lehkého zčervenání pokožky. Abychom snížili zánětlivou reakci, potíráme postižená místa krycí mastí. Dřív se používal tzv. "hořčičný papír" (charta sinapisata), který se ponořil do vlažné vody, a teprve pak se přiložil. Dnes je to léčení zastaralé. V praxi se ještě dnes někdy užívá syntetická hořčičná silice (Oleum sinapis), která se aplikuje ve formě 2 % lihového roztoku při revmatismu.
hořec Vnitřně v nálevu jako amarum a stomachikum (10 g řezané drogy na l litr vody) nebo v prášku (3krát denně na špičku nože). Při nechutenství pije se nálev půl hodiny před hlavním jídlem. Užívá se při nadýmání, při žaludečním kataru, při žaludeční slabostí a v rekonvales-cenci. Působí povzbudivě při špatné činnosti žlučníku a osvědčuje se někdy jako prostředek proti hlístům. Účinkem se podobá zeměžluči.
hruštička Vnitřně v nálevu jako dezinficiens (2 - 3 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody) při chorobách dolních cest močových, při prostatických obtížích pro účinek antiseptický a diuretický. Viz též medvědice.
chebdí Vnitřně v nálevu jako diuretikum, mírné laxans a mírné diaforetikum (1 čajová lžička řezané drogy nebo 1 polévková lžíce plodů na 1/2 litru vody) při zánětlivých chorobách močových cest, při zánětech močového měchýře aj. Jsou jedovaté a mohou se užít jen na lékařský předpis. U dětí došlo po požití plodů ke smrtelným otravám. Bobule se v některých zemích používají k barvení vín. Je to droga dnes už zastaralá, ale přesto se někdy užívá do diuretických čajových směsí.
chmel Jako sedativum (anafrodisiakum) a amarum. Šištice vnitřně v nálevu (půl čajové lžičky na šálek vody a pít večer před spaním). Používal se při lehké nespavosti, předrážděnosti (též sexuálního a hysterického druhu), jako mírné diuretikum při potížích s prostatou a jako prostředek podporující trávení. Lupulin se užíval ve stejných případech, a to 0,5 - 1 g dvakrát, nejvýš třikrát denně v oplatkách.
Chmel se často kombinoval s kozlíkem lékařským (Valeríana officinalis).
Chmel má vlastnosti fytoncidní.
chudobka Vnitřně jako mírné adstringens a expektorans v nálevu (1 čajová lžička drogy na šálek vody dvakrát denně) při nemocech plicních a zánětech horních cest dýchacích. Zevně jako dermatologikum při kožních vyrážkách, hnisavých kožních zánětech, vředech apod. Chudobka bývala častou příměsí čajových směsí, kde mnohdy jen zlepšovala vzhled čaje.
jablečník Vnitřně jako amarum, choleretikum, antidiarhoikum, ex-pektorans v nálevu (2 čajové lžičky řezané natě na šálek vody) nebo 4 g prášku jako denní dávka při plicním zahlenění, chronickém kataru průdušek a kašli. Též při nechutenství, žaludeční slabosti, při onemocnění jater a žlučníku. Jako antiflogistikum zevně v koupeli na špatně se hojící a hnisavé rány.
jahodník Vnitřně jako dezinficiens a roborans (asi 3 g listů na 2 šálky vody, mírně povařit) při zánětech střevní sliznice spojených s průjmy a při chorobách ledvin a ledvinových kaméncích. Je vhodný do čajových směsí. Připravuje-li se z jahodníku čajový nápoj, listy se nevaří, nýbrž pouze spaří (nálev). Stačí polovina shora uvedené dávky. Listy se také nejvíc k těmto účelům fermentují, stejně jako listy ostružiníku. Jsou pak tmavší a mají příjemnou vůni.
Zevně se jahodníková droga může užít jako dermatologikum v obkladech při krvácivých hemoroidech, při mokvavých ranách, ke kloktání při zánětech dutiny ústní a při zápachu z úst.
Používání jahodníku v lékařství je dnes už zastaralé.
jalovec Vnitřně jako diuretikum v nálevu (dvakrát denně 1 čajová lžička rozmělněných plodů na šálek vody) při zánětlivých chorobách močových cest a zadržování tekutiny v těle, k povzbuzení chuti k jídlu, jako prostředek proti nadýmání a při chorobách výměny látkové.
Zevně při kožních onemocněních. Při revmatismu v obkladech a jako přísada do koupele. Jalovcové plody se nesmějí užívat při akutních nemocech ledvin, protože i v léčebných dávkách dráždí ledviny a při dlouhodobém používání je poškozují. Zásadně se nedoporučuje jalovec pro děti.
janovec Používá se jako kardiotonikum, a to buď nať, nebo čistý izolovaný spartein. Spartein byl zkoušen s dobrým výsledkem při chorobách srdce a ledvin. Zpomaluje srdeční akci a zvyšuje průtok krve ledvinami. V zahraničí se používá před operacemi k posílení srdce, ale nedosahuje náprstníku.
Někdy se také užíval pro podobnost s chininem. Není ještě dostatečné prozkoumán. - Nať bývala lidovým lékem při revmatismu a jaterních chorobách.
Slouží také jako diuretický prostředek.
Janovec je jedovatý, ale otravy jsou celkem velmi vzácné.
jaterník Jako expektorans v nálevu (2 čajové lžičky na šálek vody). V praxi slouží vnitřně při onemocnění cest dýchacích a bronchitidě, zevně jako kloktadlo. Je oblíbený v lidovém léčitelství. Dříve sloužil při jaterních onemocněních a k zastavení krvácení.
Dnes existují účinnější prostředky.
jehlice trnitá Jako diuretikum vnitřně v nálevu nebo v odvaru (asi 7 g rozřezaného kořene na půl litru vody, nápoj možno osladit) při poruchách výměny látkové, při zadržování vody v organismu, při močových kaméncích, zánětech močového měchýře a při revmatických onemocněních. Doporučuje se po třech dnech užívání asi na půl týdne přerušit. Pro děti je nevhodná. Zevně se užívá při kožních vyrážkách.
Při nemocech močového měchýře se obvykle kombinuje s diuretický-mi prostředky jako s jalovcem, plody petržele, libečkovým kořenem, violkou trojbarevnou a listy břízy, medvědice a s natí přesličky.
jeřáb Vnitřně macerát (lžička rozmačkaných plodů na šálek vody) jako prostředek regulující střevní činnost (při průjmů a zácpě) a jako diuretický prostředek v dětském lékařství. Má také velmi dobrý účinek při zánětech horních cest dýchacích.
jestřabina Vnitřně v nálevu jako laktagogum, antidiabetikum a diuretikum (2 čajové lžičky rozmačkaných plodů na půl litru vody) při nedostatečném vylučování mléka u kojících matek. Ve většině případů se tento prostředek osvědčuje. Není známo, která látka působí, použití se zakládá na lidové empirii. Jestřabina se užívá i proti cukrovce, ale jako prostředek pouze podpůrný.
jetel Vnitřně se užívá v nálevu (2 čajové lžičky drogy na šálek vody) k úpravě stolice, zvláště při průjmech. Zevně jako kožní dezinfici-ens na ekzémy a hnisavé rány.
V lidovém léčitelství se používá do obkladů při příušnicích.
Droga se dnes hlavně upotřebuje jako chuťové a vonné korigens do čajových směsí (aromatikum).
Estrogenním látkám jetele by se měla věnovat větší pozornost.
jitrocel Vnitřně v nálevu jako expektorans a mucilaginosum (čajová lžička 5 g řezané drogy na šálek vody) při nemocech dýchacích orgánů se silným zahleněním, např. při chronickém kataru průdušek, kašli a černém kašli a při poruchách trávení provázeném zácpou. Zevně se užívá ve formě obkladů z rozmačkaných listů na mokvavé lišeje a špatně se hojící rány.
jmelí Jako hypotonikum a antisklerotikum vnitřně ve formě macerátu (asi 8 g řezané drogy na půl litru vody), nejlépe však v prášku (1 - 2 g třikrát až čtyřikrát denně). Varem se některé látky částečně rozkládají.
Používá se při příznacích stáří a arterioskleróze, při vysokém krevním tlaku a nervových poruchách srdečních a také jako diureticky prostředek.
kakost Vnitřně v nálevu jako antidiarhoikum a diuretikum (čajová lžička řezané drogy na šálek vody) při střevních obtížích spojených s průjmy a krvácením. Osvědčuje se při močovém písku a ledvinových kaméncích jako prostředek diureticky.
V literatuře se někdy doporučuje ke stejnému užití i kořen kakostu lučního.
kapraď Dříve se upotřeboval éterový extrakt proti střevním cizopasníkům (tasemnicím). Po dvou až třech hodinách se podalo projímadlo.
Protože je možnost otravy a nelze jej bez lékařské kontroly upotřebit, nahrazuje se jinými prostředky. Proti hlístům jsou odvary neúčinné, protože floroglucinové sloučeniny jako nerozpustné látky do odvaru nepřejdou.
karbinec Vnitřně jako sedativum ve formě nálevu (1 - 2 čajové lžičky na šálek vody) při srdečních neurózách a srdečních palpitacích, při zvýšení činnosti štítné žlázy a poruchách vegetativního nervstva. Léčebný efekt se dostavuje teprve po dlouhodobém užívání. Protože se léčebné látky nekumulují, může se podávat delší dobu, popřípadě i několik měsíců. V zájmu jistého účinku je vhodné volit rostliny stejného stáří a stejného stanoviště.
Léčivé přípravky z karbince se užívají hlavně v zahraničí.
kaštan Vnitřně v nálevu jako adstringens, antirevmatikum, antiko-agulans a expektorans (2 - 3 čajové lžičky na šálek vody) při zánětu horních a dolních cest dýchacích, při silném městnání, jež provází křečové žíly, při zánětech povrchních a hlubokých žil, bércových vředech, hemo-roidech a posttrombotickém syndromu. Dobré účinky se zjistily i při periferních poruchách překrvení, jako při chorobě Raynaudově, občasném kulhání a cévních poruchách mozkových.
kdoule Vnitřně se užívá v macerátu jako prostředek regulující trávení (kávová lžička celých semen na šálek vody, sliz se musí potom slít) při nemocech žaludečních a střevních a jako expektorans při kašli. Osvědčuje se také jako mírné projímadlo.
Zevně jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní a hrtanu, jako součást očních vod a na rozpraskanou, drsnou pokožku (směs dvou částí kdoulového slizu a l části glycerínu), také při popáleninách a proleženinách jako mírná a nedráždivá přísada. Je to droga dnes málo užívaná.
kmín Vnitřně v nálevu jako karminativum, spazmolytikum a chuťové korigens (2 lžičky rozmačkaných plodů na šálek vody 2 - 3krát denně). Také se mohou žvýkat celé plody (3 g denně), popřípadě se užívá prášek (na špičku nože) proti nadýmání, žaludečním křečím, proti kolikovitým bolestem žaludku a střev, při slabosti žaludeční a nechutenství a jiných poruchách trávení, hlavně u dětí.
Zvyšuje též vylučování mléka a podporuje vykašlávání při onemocnění dýchacích cest.
kokoška Vnitřně v nálevu jako hemostyptikum (3 čajové lžičky řezané natě na šálek vody, obden 2 šálky) při děložním krvácení, při silné menstruaci, dále při ledvinovém písku a nemocech močových orgánů. Při vnitřním krvácení je nutná konzultace s lékařem. Předávkování může mít za následek otravu, která se projevuje obrnou ústředního nervstva.
Zevně se kokoška užívá ve formě obkladů nebo k omývání při poraněních, pohmožděninách a zánětech šlach.
komonice Vnitřně v macerátu jako antikoagulans, sedativum, spazmolytikum a antiflogistikum (l čajová lžička řezané drogy na šálek vody, 2 - 3 šálky denně - celkem asi 4 g). Droga zvyšuje kapilární odolnost, zlepšuje mozkové a periferní prokrvení a venózní oběh. Má proti-zánětlivý účinek.
Uvolňuje křeče hladkého svalstva a tlumí jejich činnost. Kumarinový účinek se využívá při léčbě křečových žil, hemoroidů, zánětu žil s otoky dolních končetin, bércových vředů apod. Zmírňuje obtíže z vysokého krevního tlaku v klimaktériu a působí proti nespavosti. Ve směsích se užívá k tišení křečí žaludku, střev a kolikovitých bolestí i křečí hladkého svalstva průdušek.
Hlavně se však užívá zevně ve formě obkladů a k omývání i ve formě náplastí jako prostředek tišící, změkčující a hojící rány.
konopice Vnitřně v nálevu (3krát denně 1 čajová lžička asi 2 g řezané natě na sklenku vody) jako prostředek expektorační. Používá se při zánětech horních cest dýchacích a v rekonvalescenci pro povzbuzení chuti k jídlu. V lidové léčbě se užívala jako pomocný prostředek při tuberkulóze.
Zevně se užívá nálev na špatně se hojící rány, podobně jako rdesno ptačí a přeslička.
kontryhel Jako spazmolytikum a sedativum vnitřně v nálevu (2 čajové lžičky řezané natě na šálek vody, 2 šálky denně) při průjmech, při zvlášť silné menstruaci a preventivně k ulehčení přechodu. Deset dní před počátkem menstruace až do jejího ukončení se pijí 2 šálky denně. Při prvních obtížích klimaktéria se pijí 1 - 2 šálky po 10 dnů v každém měsíci.
Zevně se používá jako adstringens obyčejně v čajových směsích k výplachům při zánětlivých onemocněních dutiny ústní a krvácení z nosu, k omývání špatně se hojících ran a v obkladech při očních zánětech.
konvalinka Kardiotonikum. Droga se může použít jen na lékařský předpis a pod lékařským dozorem. Prakticky se používá jen k přípravě galenických extraktů nebo k izolaci účinných glykosidů. Tyto přípravky se podávají při srdečních chorobách k posílení a zvýšení srdeční výkonnosti.
kopřiva Vnitřně v nálevu jako mírné diuretikum a hemostatikum (1 lžíce řezané drogy na sklenici vody, 3 sklenice denně). Je to mírný prostředek diureticky při otocích, zánětlivých onemocněních cest močových a při revmatismu. Působí jako podpůrný prostředek při cukrovce (lidové užití) a jako léčivo proti jaterním a žlučníkovým chorobám. Účinek na vzrůst vlasů je pochybný. V SSSR se kopřiva uznává jako polyvitaminózní rostlina při avitaminózách; připravují se z ní čaje. Mladé kopřivy se mohou použít jako zelenina k posílení a přeladění střevní činnosti a při chudokrevnosti. Lidová medicína doporučuje staršími kopřivami šlehat revmatické klouby.
koriandr Jako karminativum, stomachikum a aromatické korigens. Vnitřně v nálevu (2 čajové lžičky rozmačkaných plodů na šálek vody, 2 - 3krát denně), nebo se přímo žvýkají celé plody (3 g denně), popřípadě se užívá prášek (na špičku nože) proti nadýmání, při pocitu plnosti žaludku, proti žaludečním křečím, žaludeční nevolnosti a nechutenství. Při onemocnění dýchacích cest podporuje vykašlávání.
Zevně se užívá k ošetřování flegmón a vředů a jako součást mazání při revmatismu a kloubových onemocněních. Přes rozličnost obsahových složek se používá silice z koriandru tam, kde se osvědčuje silice z kmínu.
kosatec Vnitřně v nálevu jako mucilaginosum, sekretolytikum, expektorans a korigens (půl čajové lžičky řezané drogy na šálek vody) jako součást čajů proti kašli, při katarech cest dýchacích a při onemocnění žlučníku. Zpravidla se užívá jako prostředek zlepšující vůni léčiv, zevně do zasýpacích prášků.
kostival Poměrně málo se používá vnitřně jako mucilaginosum a antiflogistikům (1 - 3 čajové lžičky prášku zapít vodou), jako mírné projímadlo a jako prostředek proti kašli a při zahlenění dýchacích cest.
Hlavně se však používá ve formě obkladů při krevních podlitinách, zánětu žil, dně, při chronických onemocněních kloubů a kostí, při zánětech svalových a šlachových pouzder, při křečových žilách, zvláště pak při otevřených městkách a bércových vředech. Dříve se užíval hlavně při zlomeninách, asi pro velký obsah organicky vázaného vápníku a příznivý vliv allantoinu. (Známá lidová mast na zlomeniny byla vyrobena z nastrouhaného kořene syrového kostivalu, z oddenku nátržníku a hřivního koňského tuku). Kostivalového nálevu lze také použít k potírání dásní při paradentóze.
kozlík Vnitřně v nálevu jako sedativum a spazmolytikum (1 čajová lžička řezané drogy na šálek vody), v prášku (2 - 4krát denně 1 - 2 g) při nespavosti vlivem nervového vyčerpání a při přepracování. Také při srdeční úzkosti, bušení srdce apod. Rovněž při žaludeční a střevní neuróze a nadýmání. Působí také proti hlístům.
kručinka Jako diuretikum a dezinficiens vnitřně ve formě nálevu (l čajová lžička na šálek vody, 2 šálky denně) jako prostředek, který podporuje výměnu látkovou a zvyšuje průtok krve ledvinami. Je to osvědčený lék při chorobách dolních cest močových a nemocech ledvin. Doporučuje se při otocích a nedostatečnosti srdeční.
krušina Vnitřně v macerátu jako laxativum (l kávová lžička řezané kůry na 2 dl vody), také v prášku, často ve formě extraktů nebo jiných lékových forem při chronických a habituálních zácpách. Nejvyšší denní dávka je 10 - 15 g. Protihlístový účinek krušinové kůry je poněkud nejistý. Droga se zpravidla podává v kombinovaných čajových směsích, jako např. odtučňovací prostředek spolu s natí třezalky, kořenem libečku a trnkovým květem. Šálek neslazeného čaje se pije večer, nebo ráno na lačno. Zevně se užívá v macerátu v obkladech na špatně se hojící rány a vředy. Kůra může nahradit cizozemskou Cortex cascarae sagradae.
křen Jako diuretikum, expektorans, antiseptikum a derivans se užívá vnitřně oloupaný rozstrouhaný kořen nebo sirup (kořen se rozřeže na tenké plátky, posype cukrem a odtékající tekutina vytvoří sirup). Denně se užívají 2 - 3 polévkové lžíce sirupu při zánětech průdušek, jarní únavě, v rekonvalescenci a při nedostatku vitamínu C.
Zevně se užívá rozstrouhaný kořen do "křenové placky", především při revmatismu (křen s octem nebo moukou). Používá se hlavně v lidovém léčitelství.
kuklík Jako dezinficiens, mírné anestetikum a aromatikum. Vnitřně se používá v prášku 3krát denně 2 - 3 g nebo v odvaru 2 čajové lžičky řezaného oddenku na šálek vody. Pije se ráno a večer. Omezuje dráždivost hladkých svalů, působí proti průjmům, používal se při nechutenství, zánětech žaludeční sliznice a při nadýmání.
Zevně jako adstringens se používá ke kloktání, při paradentóze a zánětlivých onemocněních dutiny ústní. Dává se též do koupelí při hemeroidech a kožních vyrážkách.
V lékárnictví se používá k výrobě galenik (čajů, odvarů a tinktur).
Kuklík je v poslední době předmětem dalšího výzkumu.
kukuřice Vnitřně v nálevu jako diuretikum, roborans a cholagogum (5 g drogy na šálek vody, pít obden) při otocích všech druhů někdy při onemocnění cest močových a jako neškodný, velmi účinný odtučňovací prostředek. Působí také dráždivě na srdeční sval a současně zvyšuje krevní tlak. Podle posledních zpráv se využívá koenzymu Q při léčení zánětu dásní (periodontopatie). Léčba se zaměřuje nejen na tlumení zánětu dásní, ale má i účinek substituční, neboť dodává tkáním peridoncia chybějící koenzym Q v podobě přítomných ubichinonů.
kýchavice čisté veratrové alkaloidy (např. protoveratrin A a B) už v malých dávkách způsobují rozšíření cév a snížení krevního tlaku. V naší lékařské praxi se však jako hypotenzivum již neužívá, pouze zevně jako místní anestetikum a ve veterinářství dosud někde na hubení hmyzu. Vnitřně se používá v zahraničí.
leknín Jako anafrodisiakum a cytostatikum. Vnitřně jen ve formě speciálních přípravků farmaceutických jako prostředek ke snížení pohlavní předrážděnosti. Lék může předepsat jen lékař.
lékořice Jako expektorans, spazmolytikum, sekretolytikum a korigens. Vnitřně zpravidla jen v kombinaci s jinými drogami (odvar). Jako prostředek proti kašli a chrapotu, dále při onemocnění ledvinovými kaménky, při dně, revmatismu a jako přísada k projímavým směsím, v nichž diuretický účinek lékořice stupňuje léčení. V současné době se podávají extrakty při žaludeční vředové chorobě.
Extrakt lékořice při místním užití má zvláštní protizánětlivé účinky, podobné účinkům glukokortikoidů, hormonů nadledvinkové kůry. Drogu je nutno vždy užívat s jistou opatrností. Nedávno byl derivát kyseliny glycyrrhizinové připraven synteticky.
len Vnitřně jako laxativum, mucilaginosum (1 - 2 lžíce nejlépe celých, nebo též rozmělněných semen se ráno přelije sklenkou studené vody a procezený slizový nápoj se večer vypije) jako spolehlivý prostředek proti zácpě, při zánětlivých afekcích cest dýchacích, močových a střevních.
Laxativní účinek se neprojevuje tak rychle jako u chemických projímadel, ale až za několik dní.
Pro zevní užití se prášek ze semen rozmíchá s vodou v kaši na teplé obklady při zánětlivých a hnisavých procesech kožních.
V lékárnictví slouží lněný olej jako podklad změkčujících mastí.
levandule Jako hyperemikum, sedativum a spazmolytikum. Vnitřně v nálevu (obden 3 čajové lžičky drogy na 2 šálky) jako prostředek mírně uklidňující nervy, např. při neurastenii, bušení srdce, předrážděnosti, migréně, závratích a nespavosti. Tlumí kolikové bolesti. Používá se také jako žaludeční prostředek při žaludečním kataru, při střevním nadýmání, při průjmech a jako mírné diuretikum.
Zevně se užívá do koupelí, při špatně se hojících ranách nebo ve formě mazání při dně, revmatismu, zánětech nervů apod. Používá se také do kosmetických koupelí.
libeček Jako diuretikum vnitřně v nálevu (denně l čajová lžička řezané drogy na 2 šálky vody, v prášku 3krát denně na špičku nože před jídlem. Nedoporučuje se podávat libeček delší dobu, zejména dětem.
Užívá se při zánětu dolních cest močových a močového měchýře, při otocích k zvýšenému vylučování tekutin a pro povzbuzení vylučování žluči, při úpravě žaludečních a střevních obtíží apod. Rovněž při katarech dýchacích orgánů (též k inhalaci).
Zevně jako přísada do koupelí při špatně se hojících ranách.
lichořeřišnice Jako dezinficiens močových cest vnitřně 30 g vylisované šťávy nebo 40 - 50 g salátu z rostliny. Užívá se při zánětech horních cest dýchacích a chronických zánětech plic, dále při akutních a chronických zánětech močových cest vyvolaných hlavně smíšenou infekcí.
lípa Vnitřně v nálevu především jako diaforetikum (1 lžíci, 2 - 4 g drogy na sklenku, 3 - 4 sklenky horkého čaje denně) při infekčních nemocech a horečnatých onemocněních, kdy je žádoucí potná kúra (rýma, kašel, zahlenění dýchacích cest, zánět průdušek), též při onemocnění ledvin a měchýře močového i jako prostředek podporující žaludeční a střevní činnost.
Jinak má stejné použití jako květ bezu černého, s nímž se často kombinuje.
líska Vnitřně jako spazmolytikum a diuretikum (2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody) při křečích hladkého svalstva trávicího traktu, dyspepsiích, nadýmání a průjmech. Též k přípravě chutného čaje s diuretickým účinkem při chorobách dolních cest močových. Dnes je to droga zastaralá a málo užívaná.
lišejník islandský Jako stomachikum, expektorans a mucilaginosum vnitřně v nálevu (1 hrst, tj. 6 - 8 g rozřezané stélky, se přelije čtvrt litrem vroucí vody a ponechá se přikryté 15 min. stát). Užívá se při zánětu horních cest dýchacích a bronchitidě, řidčeji také při nechutenství. Ve velkých dávkách působí jako mírné projímadlo.
lnice Vnitřně v nálevu jako mírné laxativum a diuretikum (1 - 1,5 čajové lžičky řezané drogy na sklenku vody na 1 den) při chorobách se zvýšeným zadržováním vody v těle. Ve směsích s jinými drogami působí jako diaforetikum, vyvolává pocení. Zevně ve formě kašovitého obkladu (20 g svařit v půl litru mléka) nebo v masti pořízené z výtažku rostliny (Unguentum linariae) při křečových žilách, hemeroidech a různých kožních vyrážkách.
lobelka Vnitřně ve formě nálevu jako antiastmatikum a analepti-kum (l g drogy na šálek vody, 3 - 4 lžíce denně). Za dozoru lékaře se podává při astmoidních záchvatech k usnadnění odkašlavání a ke stimulaci a zlepšení dýchání. Antiastmatický účinek mají vedlejší alkaloidy (např. isolobinin), kdežto lobelin sám nemá tak důležitou úlohu. Droga nebo extrakt se přidává do různých antiastmatických směsí a farmaceutických přípravků.
lopuch Vnitřně v nálevu jako mírné diuretikum a roborans (1 čajová lžička, tj. asi 4 g řezané drogy na šálek vody nebo 6 - 12 g prášku) při zvýšeném zadržování vody v těle a jako posilující léčivo v rekonvalescenci a při jarní únavě. V poslední době se užívá jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky.
Ale hlavně se používá zevně při kožních afekcích: ekzémech, hnisavých procesech, špatně se hojících ranách a při seborhei vlasové pokožky.
lýkovec Používá se nejvýš zevně ve formě extraktu a mastí v náplastech při kožních vyrážkách a k obkladům při revmatismu jako prostředku prokrvujícího a dráždícího. Je to velmi prudce účinkující jedovatý druh a musí se s ním zacházet opatrně.
maceška Vnitřně v nálevu jako expektorans, sekretolytikum a diuretikum (2 čajové lžičky na 2 šálky vody jako denní dávka) při onemocnění cest dýchacích, při černém kašli, nemocech plicních, dále při kataru močového měchýře a při potížích s močením a rovněž k povzbuzení výměny látkové při revmatismu a dně. Droga se užívá většinou v čajových směsích, nikoli sama.
Zevně se používá v obkladech nebo koupelích při některých kožních vyrážkách. Po velkých dávkách a dlouhodobém užití se může dostavit zvracení, průjem a svědivé kožní puchýřky.
majoránka Vnitřně jako mírné sedativum, diuretikum, stomachikum a spazmolytikum (jednou denně l lžička řezané drogy na šálek vody, nesladit) při lehkých poruchách neurovegetativního systému, nervové slabosti, při nemocech trávicích orgánů: při nadýmání, průjmech, střevní kolice atd.
Nať majoránky se nejčastěji kombinuje s květem heřmánku a listy máty. často se též užívá při nemocech z nachlazení. Podává se téměř stejně jako dobromysl. Na venkově se aplikuje často ve formě mastí na špatně se hojící, mokvavé a zanícené rány.
mák Jako analgetikum, narkotikum a spazmolytikum. Opium podléhá předpisům zákona o jedech. Makovina je dnes výlučně průmyslovou surovinou, užívanou k izolaci alkaloidů, které mají v léčení velmi různé použití.
maliník Jako adstringens, mírné diuretikum a mírné cholagogum. Vodný nálev obsahuje látky stimulující hladké svalstvo a látky působící spazmolyticky. V terapii se samotné malinové listy užívají zřídka, ale jsou obsaženy ve směsích, kde tvoří velmi oblíbenou součást pochutinových čajů.
mařinka Jako sedativum, spazmolytikum a antiflogistikum vnitřně v nálevu (1 čajová lžička řezané drogy na šálek vody). Působí při střevních bolestech z nadýmání. Hlavní účinek záleží v uklidnění potíží nervového podkladu. Užívala se při nespavosti, podrážděnosti, bušení srdce, hysterii a menstruačních potížích. Ve směsích s jinými drogami obsahujícími kumarinové glykosidy se používá mařinka při varikosním komplexu, hemeroidech, poruchách prokrvení apod. V rekonvalescenci se používá jako podpůrný prostředek.
máta kadeřavá Jako cholagogum, karminativum, stomachikum vnitřně v nálevu (třikrát denně l polévková lžíce řezaných listů na půl litru vody) při nechutenství, žaludečních obtížích, křečovitých bolestech, nadýmání a průjmů. V kombinaci s jinými drogami se užívá pro svůj choleretický účinek při špatné funkci žlučníku a žlučových cest. Vcelku se užívá podobně jako máta peprná, ale její účinek je slabší.
máta peprná Jako cholagogum, karminativum a spazmolytikum vnitřně v nálevu (denně 2 čajové lžičky - 4,5 g řezaných listů na 2 šálky vody, nesladit) při bolestivých křečích trávicího traktu a nadýmání, při nemo-cech žaludku nervového původu, kolikách, při nedostatečném vylučování žluči a žlučových kaméncích a jako prostředek k povzbuzení chuti k jídlu. Příznivě působí také inhalace při rýmě a zánětu hrtanu a průdušek. Pro příjemnou chuť se často pije jako čaj.
Nyní se dějí pokusy ovlivňovat mátou peprnou vyšší krevní tlak. Takové zákroky může provádět jedině lékař.
Zevně, jako anestetikum se může užít máta v koupelích při revmatis-mu a kožních vyrážkách (2 lžíce drogy na 1 litr vody).
mateřídouška Jako expektorans, adstringens a obstipans vnitřně v nálevu (l čajová lžička řezané natě na šálek vody, několikrát denně) při katarech dýchacích cest a dráždivém a černém kašli. Rovněž při poruchách žaludečních a střevních (nadýmání) a jako účinný prostředek při průjmech.
Zevně v obkladech nebo koupelích při hnisavých ranách. Užití je jinak stejné jako u tymiánu.
meduňka Vnitřně jako sedativum, karminativum a spazmolytikum v nálevu (2 - 3 šálky denně, l čajová lžička řezané drogy na l šálek) při nadýmání a lehkých střevních a žaludečních katarech a dále k podpoře sekrece žluči. Je to uklidňující prostředek při bušení srdce, srdečních neurózách, nespavosti a vůbec při psychoneurotických obtížích.
Při lehké nespavosti se užívá v lidovém léčitelství čajová směs: meduňkový list, kořen kozlíku a chmelové šištice (stejným dílem). Na šálek nápoje se upotřebí 2 kávové lžičky směsi.
S oblibou se užívá při všech kolikách a křečích břišních i pánevních orgánů. Zevně k přípravě koupelí a obkladů při zánětech nervů a při revmatismu.
medvědice Jako dezinficiens močových cest a antiseptikum vnitřně v nálevu (2 čajové lžičky 5,5 g řezaných listů na šálek vody, pít obden). Nesmí se vařit, protože pak je čaj hořký a méně účinný. Také se užívá v prášku (2 g prášku 3 - 4krát denně). Používá se jako pomocný prostředek zvláště při chronických zánětech močové trubice a močového měchýře, pánvičky ledvinné, při močovém písku a močových kaméncích. Při nemocech močového ústrojí se může použít jen tehdy, je-li moč zásaditá. Toho lze dosáhnout podáním natrium bicarbonicum. Léčení musí kontrolovat lékař, protože při vysokém dávkování může droga způsobit dokonce glykosurii a poškození jater. Tříslovinný obsah listů může také při dlouhodobém užívání vyvolávat zácpu.
měsíček Vnitřně jako spazmolytikum a choleretikum v nálevu (1 - 2 čajové lžičky drogy na půl litru vody) ke zvýšení sekrece žluči při špatné evakuační a koncentrační činnosti žlučníku, při žloutence a jaterních chorobách. častější formou podání je tinktura, extrakt nebo šťáva.
Zevně se užívá v obkladech a mastech, obyčejně připravovaných z čerstvých květů k ošetření špatně se hojících a hnisavých ran.
mochna husí Jako spazmolytikum vnitřně v nálevu (2 - 3krát denně 2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody) nebo v prášku (3 - 4krát denně na špičku nože s čajovým nápojem nebo červeným vínem, spolu s mátou a meduňkou) proti průjmům, hlavně tehdy, jsou-li doprovázeny křečemi, při kolikách a bolestivé menstruaci, u gynekologických afekcí, při všech křečových stavech.
Protože účinek protikřečový se dostavuje pomalu, je možno užívat mochnu profylakticky již několik dní před menstruací.
Zevně se mochna uplatňuje v koupelích při špatně se hojících a mokvajících ranách.
mochyně Vnitřně v nálevu (15 - 30 g plodů na půl litru vody, denně 2 sklenky) jako diureticky prostředek k vylučování solí kyseliny močové, při onemocnění ledvin a močových cest, při otocích, dně a revmatismu. Pro vysoký obsah vitamínu C se užívá také v rekonvalescenci. Dnes se používá velmi málo.
mořena Jako diuretikum a dezinficiens vnitřně ve formě odvaru (3krát denně 1 čajová lžička řezané drogy na sklenku vody nebo 3krát denně až 10 g práškované drogy) při kamenech ledvin a močového měchýře. Některé izolované látky mořeny spolu ve směsi s jinými látkami mohou se s výhodou používat profylakticky po spontánním odchodu kaménků.
V lidovém léčitelství se mořena také používá při zlomeninách kostí a rachitidě. Upotřebuje se také zevně k ošetřování vředů a špatně se hojících ran.
mrkev Jako diuretikum, roborans a v dětské praxi jako antidiar-hoikum. Nálev z plodů (1 čajová lžička na šálek vody) se užívá při zánětech dolních cest močových a zadržování vody v organismu a při poruchách látkové výměny. Pro značný obsah karotenu se kořen s výhodou podává při chorobách jaterních, žloutenkách a střevních zánětech. Rovněž při stavech vyčerpanosti, v rekonvalescenci, k úpravě trávicích poruch, zejména u dětí, a při podvýživě. Odvar z mrkve je spolehlivým prostředkem proti průjmů dětí.
mydlice Jako sekretolytikum a diaforetikum vnitřně ve formě macerátu (1 čajová lžička řezaného kořene na sklenku vody) při onemocnění dýchacích cest, například při zánětu průdušek, kašli a při nemocech z nachlazení. Diuretický efekt je malý.
Zevně ve formě koupelí proti nemocem kožním, ekzémům a furunkulům. Dnes se užívá téměř výhradně k technickým účelům. Vodní výluh mydlice při třepáni silně pění. Aby se docílilo větší rozpustnosti saponinů, přidává se soda (Natrium bicarbonicum).
námel Jako sympatikotonikum a uterotonikum. Námelové deriváty se užívají hlavně v porodnictví a vnitřním lékařství. čisté izolované alkaloidy, popřípadě alkaloidy chemicky upravené se používají i v jiných oborech lékařství.
náprstník červený Jako kardiotonikum. Užívá se při některých srdečních ne-mocech a při hromadění vody v těle následkem špatné srdeční činnosti. Je to rostlina prudce jedovatá a v rukou laika velmi nebezpečná.
náprstník vlnatý Jako kardiotonikum v čisté formě (izolované glykosidy). Je to základní srdeční lék s podobným účinkem jako digitalis purpurea. Jeho hlavní indikací je chronická srdeční nedostatečnost, jak ji představuje srdeční vada ve stadiu dekompenzace s otoky, dušností, se sníženou diurézou, stagnací krve v orgánech, ať již v plicích, nebo v játrech.
Otrava náprstníkem nastává obyčejně při předávkování léků. Projeví se nejprve příznaky místního podráždění trávicí trubice, celkovou nevůlí, zvracením a průjmy. Později se objeví zpomalení tepu, nepravidelný puls, porucha zraku (barevné vidění), hučení v uších a závratě. Nakonec může nastat ochrnutí a zástava srdce.
Předpisování náprstníku nemocným se řídí stavem nemocného, vyžaduje však velké zkušenosti a je vyhrazeno jen lékařům.
nátržník Jako adstringens a hemostatikum vnitřně v prášku (3 - 4krát denně na špičku nože s čajem nebo červeným vínem) nebo v odvaru (1 čajová lžička řezané drogy na čtvrt litru vody víckrát denně) proti průjmů, střevnímu krvácení a žaludečním potížím. Zevně jako kloktadlo při zánětu sliznice dutiny ústní, mandlí a ve formě obkladů při mokvajících vyrážkách a popáleninách.
ocún Ocún se téměř výhradně užívá při nemocech revmatických a dnavých, poněvadž zvyšuje vylučování močové kyseliny a zastavuje dnavý záchvat Pro velkou jedovatost může drogu předepsat jen lékař, který kontroluje její účinek. V poslední době se zkoumá vliv ocúnových sloučenin na růst zhoubných nádorů.
Dnes se prakticky užívá jen čistý, z ocúnu izolovaný alkaloid kolchicin, jehož výhodou proti droze je standardnost účinku a možnost přesného dávkování.
oleandr Vnitřně při srdečních nemocech jako kardiotonikum. Užití je vázáno na lékařský předpis a vyžaduje kontrolu lékaře. Jde o jedovatý druh. Nesmí se užívat po náprstníku. Ve vyšších dávkách zvyšuje kontrakci děložních svalů, a proto se nesmí předepisovat těhotným ženám.
oman Vnitřně jako expektorans, sekretolytikum, anthelmintikum a dezinficiens v nálevu (1 - 2 kávové lžičky řezané drogy na půl litru vody) nebo v prášku (2 - 3krát denně na^pičku nože) při zánětu průdušek se silným zahleněním, při kašli, k povzbuzení chuti k jídlu a výměny látkové.
Zevně proti kožním vyrážkám a špatně se hojícím a mokvavým ránám.
oměj Vnitřně jako antineuralgikum a antirevmatikum. Bez lékařského předpisu a kontroly nelze drogu užívat. Použití oměje v lidovém léčitelství je krajně nebezpečné. Protože všechny části rostliny obsahují jedovaté alkaloidy, je nutná při zacházení s omějem úzkostlivá opatrnost. Smrt nastává z obrny ústředního nervstva již po požití několika gramů kořenu.
Při zevním použití způsobuje přechodné dráždění kůže, záněty a puchýře s následným znecitlivěním nervových zakončení.
ořešák Jako adstringens a hemostatikum. Dříve se užíval jako antiarthritikum. Listy se používají k přípravě nálevu (3 čajové lžičky řezaných listů na 2 šálky vody) nebo ve formě koupeli (80 - 100 g na litr vody) při kožních vyrážkách všeho druhu, rovněž při kožních hnisavých procesech.
Při cukrovce je pouze podpůrným prostředkem. Zevně se listy používaly na koupele potivých nohou.
osladič Jako expektorans a střevní dezinficiens vnitřně v nálevu (1 polévková lžíce řezaného oddehku se přelije čtvrt litrem vroucí vody a nechá se 15 minut stát) při zánětu průdušek a proti hlístům. Lidově se užívá také při nemocech žlučníku a zácpě. Lze ho také podávat v prášku třikrát denně 1 - 2 g, nejlépe v oplatkách.
ostropestřec Jako choleretikum, cholagogum a sedativum vnitřně v prášku (4 - 5krát denně1l čajová lžička) nebo v nálevu (2 - 3krát denně 1 čajová lžička rozmačkaného semene na šálek vody) při žloutence, posthepatickém syndromu a cholecystopatiích, při žlučníkových kaméncích a při akutních i chronických zánětech jater a cirhozách. Uvádějí se také dobré výsledky při všech parenchymatózních poruchách jater, kde drogu podáváme jako podpůrný prostředek ke správné dietě a chemoterapii.
Zevně se užívá při hemoroidech, křečových žilách a bércových vředech.
ostrožka V lidovém léčitelství jako anthelmintikum, diuretikum a mírné laxativum. řezaná droga je součástí čajů proti kašli a používá se zejména ke zlepšení vzhledu čajové směsi. V kombinaci s jinými drogami se používá ostrožka jako diuretikum při zánětech dolních cest močových a močových kaméncích i jako mírné projímadlo. Lihový výtažek se užívá jako protihlístový lék. Droga je jedovatá a lze ji užívat jen pod lékařským dozorem. Je to dnes zastaralý prostředek.
ostružník Jako adstringens a roborans vnitřně v nálevu (2 čajové lžičky řezaného listu na šálek vody, 2 - 3 šálky denně) hlavně proti průjmů, při střevním kataru, žaludečních obtížích akutních i chronických a také jako prostředek proti kašli. Zevně jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní a k přípravě koupelí při kožních nemocech a špatně se hojících ranách.
oves Jako sedativum a roborans vnitřně v nálevu (3krát denně 2 - 3 čajové lžičky rozmačkaných plodů na šálek vody) při stavech vyčerpání a nervové slabosti. Tlumí i zvýšenou činnost štítné žlázy, užívá se proti nespavosti z přepracování, při nechutenství apod. a jako dietní terapeutikum. Polévka z ovesného slizu je dobrou výživou pro rekonvalescenty. Může se sladit cukrem, medem nebo solit. Sliz příznivě působí při zánětech žaludečních a střevních a při poruchách trávení. Oves se používá i k léčbě vysokého krevního tlaku. Doporučuje se ovesný odvar v dávce 100 ml denně, rozdělený na 3 porce. Příprava odvaru: 2 polévkové lžíce ovesných zrn vaříme ve 200 ml vody; polovina vody se nechá vyvařit, odvar se scedí a je připraven k užívání.
pakmín větší Vnitřně se užívá jako karminativum ve formě nálevu (1 - 3 kávové lžičky plodů na šálek vody, 3 - 4 šálky denně) při poruchách trávení a nadýmání. Extrakty z plodů se zevně užívají v dermatologii a osvědčují se hlavně při vitiligo, nedostatku barviva v kůži. Drogu i přípravky z ní může předepsat jedině lékař.
pakmín visnaga Vnitřně v odvaru jako spazmolytikum a vazodilatans (5 g na 100 ml, 2 - 3krát denně) při křečích močových a žlučových cest, hlavně k vypuzení ledvinových, močových a žlučových kaménků a při bronchiálním astmatu. Dále se užívá při angíně pectoris. Používá se jako surovina k izolaci čistých látek, zvláště khelinu.
pampeliška Jako choleretikum, diuretikum a amarum v nálevu (2 čajové lžičky řezané drogy na 2 šálky vody) při špatné kontrakční a vyprazd-ňovací funkci žlučníku, žaludku, při zánětech močových cest a ledvinových kaméncích. Jako amarum při zánětu žaludeční sliznice s nedostatečnou tvorbou kyselin. Někdy se užívá šťáva z čerstvého kořenu. Pro velký obsah inulinu se doporučuje užívat čaj při cukrovce a čerstvé listy jako zeleninu při chorobách výměny látkové. Užívání kořenu při cukrovce má význam pouze podpůrný.
paprika Vnitřně v prášku jako stomachikum, cholagogum a mírné diuretikum (0,1 g 3krát denně) jako povzbuzující prostředek u nemocných s trávicími obtížemi a rekonvalescentů. Podporuje rovněž vylučování vody z těla.
Zevně se užívá jako derivans při nemocech revmatických, dně a jiných kloubních potížích. V tinktuře jako přísada do derivačních mastí a náplastí.
pastinák Vnitřně ve formě nálevu jako spazmolytikum, mírné diuretikum a roborans (2 - 3 čajové lžičky na šálek vody, až 3 šálky denně) při močových potížích a bolestech z kaménků a při nechutenství. Pastinák jako zelenina buď salátová nebo jinak upravená se používá pro vysoký obsah vitamínu C a bílkovin.
pelyněk Vnitřně v nálevu jako stomachikum, spazmolytikum a de-zinficiens (1 - 2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody) nebo v prášku (3krát denně 1 g) při nechutenství, střevních kolikách, při nedostatku žaludečních kyselin, žlučníkových kolikách a také proti hlístům. V těhotenství je nutno pelyňku se vůbec vystříhat nebo se může užívat jen s největší opatrností.
peprník Vnitřně jako expektorans, zevně jako derivans. V nálevu (1 polévková lžíce řezané drogy na 1 litr vody) příznivě působí při zánětech horních cest dýchacích, dráždivém kašli apod., zejména ve směsích s jinými drogami s expektoračním účinkem. Zevně se užívá jako derivans
petrklíč Jako expektorans a sekretolytikum vnitřně v odvaru (10 g květů nebo l polévková lžíce řezaných kořenů na 2 šálky vody, jednou denně) při onemocnění a zánětech horních cest dýchacích, rozedmě plicní a při akutní a chronické bronchitidě.
petržel Vnitřně jako diuretikum a karminativum v nálevu (plody: půl čajové lžičky na šálek vody, pít obden; nať: 3krát denně 1 - 2 g; kořen: 4 čajové lžičky na šálek). Užívá se při nemocech ledvin a močového měchýře, močových kamenech, ledvinných kolikách, po zánětu předstojné žlázy, při menstruačních potížích a při střevní kolice.
Zevně se používá petrželová šťáva jako prostředek proti pihám. Petrželová silice se také používá proti kožním parazitům. V domácnosti je petržel známou zeleninou. Před velkými dávkami petrželových drog je třeba varovat, zvláště v mateřství (obsah apiolu!). Dříve se užívala jako abortivum.
pivoňka Jako spazmolytikum při křečích hladkého svalstva trávicího traktu, při astmatu, epilepsii a jako specifikum při bolestivé dně. Známý je také účinek drogy při ledvinových kolikách a nemocech ledvin.
plavuň Zásypový prášek z výtrusů se užívá jako dermatologikum při dětských kožních zánětech, svědivých a mokvavých vyrážkách, svrabu a vředech. Jakožto indiferentní prášek se používá také v lékárnách k obalování pilulek apod.
plicník Vnitřně v nálevu jako expektorans a mírné diuretikum (1 - 2 polévkové lžíce řezané natě na půl litru vody, osladit medem nebo cukrem, užít během dne) jako prostředek proti kašli, při zánětu průdu-šek, při nemocech plicních a menstruačních potížích. Expektorační účinek je mnohem slabší než u ostatních saponinových drog.
Zevně se užívá ve formě obkladů a k omývání.
podběl Vnitřně jako mucilaginosum a expektorans. V nálevu (1 polévková lžíce řezané drogy na půl litru vody) se vytváří sliz, který umožní odchod hlenů. Užívá se při nachlazení, onemocněních horních cest dýchacích a při bronchiálním astmatu.
Zevně se užívá jako antiflogistikum v obkladech při zánětu žil, na vředy, špatně se hojící rány a ekzémy. Podporuje epitelizaci bez nadměrné tvorby granulací.
podražec Při vnitřním užití je na závadu jeho jedovatost, podobně jako u kolchicinu. Zevně lze užít drogu v nálevu (2 polévkové lžíce řezané drogy na šálek vody) k přípravě koupelí, obkladů, při bércových vředech, hnisavých ranách, proleženinách, kožních ekzémech apoď, poněvadž podporuje epitelizaci bez nadměrné tvorby granulací.
popenec Vnitřně v nálevu jako expektorans, dezinficiens a mírné diuretikum (1 čajová lžička řezané natě na sklenku vody na den, ojediněle se také užívá vymačkaná šťáva, a to na den asi 30 - 50g při onemocnění dýchacích cest, kašli, při zahlenění, rovněž při zánětech dolních cest močových.
Zevně ve formě kloktadla při zánětu dutiny ústní, ke koupeli hnisavých a špatně se hojících ran, bércových vředů, hemoroidů apod. Popenec je hlavně znám z lidového léčitelství.
posed Nebezpečné laxativum a diuretikum. Pro silnou jedovatost a dráždivý účinek se dnes od jeho užití upouští. Otravy se projevují podrážděním žaludku, prudkými kolikovými bolestmi ve střevech, vysokou horečkou, rychlým povrchním dechem a krví v moči. Droga se občas ještě dnes používá ve zvěrolékařství.
potměchuť Na doporučení lékaře se může použít při revmatismu, dně a chorobách výměny látkové (Extractum a Sirupus dulcamarae). Osvědčuje se také u chronických ekzémů, psoriázy a jiných kožních afekcí. Ve větším množství rozrušují glykoalkaloidy červené krvinky.
potočnice Jako cholagogum a roborans vnitřně ve formě nálevu (třikrát denně 1 - 2 polévkové lžíce na šálek vody), někdy také ve formě šťávy (3krát denně 3 polévkové lžíce pětkrát zředěné vodou) při trávicích potížích, při špatné vyprazdňovací a koncentrační schopnosti žlučníku, žlučových kaméncích a chorobách žlučových cest. čerstvou nať lze použít při sezónním nedostatku vitamínu C v potravě.
Podávání čerstvých výtažků může vyvolat zánět sliznice močového měchýře, a proto se šťáva musí užívat velmi opatrně.
Potočnice se v léčitelství dnes užívá jen zřídka, poněvadž máme daleko účinnější prostředky.
proskurník Vnitřně v macerátu jako mucilaginosum (1 čajová lžička řezaného kořene, listů nebo květů na šálek vody) jako prostředek podpůrný při zánětech sliznice dýchacích orgánů, například při kašli, černém kašli, kataru cest dýchacích a bronchiálním astmatu. Dále při zánětlivých onemocněních močových cest a při průjmů, zejména při těžkých průjmech dětí. Zevně ke kloktání při zánětech mandlí a dutiny ústní.
průtržník Vnitřně v nálevu jako spazmolytikum a dezinficiens (2 - 3 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody, 2 šálky denně) hlavně při zánětu močového měchýře, při tvorbě kaménků a močového písku, při ledvinové kolice, chronických chorobách ledvin a sníženém vylučování tekutin z těla.
Také jako prostředek tišící bolest. Užívá se nejčastěji v kombinaci s močovými dezinficienciemi, jako například s listy medvědice, brusinky apod. Může nahradit některá cizozemská diuretika.
přeslička Vnitřně v odvaru (4 čajové lžičky řezané drogy na 2 šálky vody, pít obden) jako součást diuretických a roborujících čajů. Zevně v koupelích a bylinných obkladech při špatně se hojících ranách, vředech, ke kloktání při zánětu mandlí a k vyplachování úst proti zánětům dásní.
pupava Jako stomachikum, diuretikum a diaforetikum v nálevu (1 polévková lžíce řezané drogy do čtvrt litru vody, pít obden) ke zvýšení chuti k jídlu a jako diureticky prostředek při zánětech močových cest a k podpoře pocení při horečnatých onemocněních.
Zevně se užívala k omývání při ekzémech, proti plísním a jiným kožním chorobám. Dnes se zatím používá jen zřídka, ale je znovu předmětem výzkumu.
puškvorec Vnitřně jako stomachikum a amarum v nálevu (1 lžíce řezaného oddenku - asi 5 g - se přeleje čtvrt litrem vroucí vody a ponechá 15 minut stát) při žaludečních a střevních obtížích, nechutenství, zánětech žaludeční sliznice, meteorismu apod.
Zevně jako hyperemizující prostředek k překrvení kůže a jako přísada do koupelí posilujících nervovou soustavu (200 - 250 g na lázeň).
Puškvorec se užívá také v prášku (3krát denně na špičku nože před jídlem).
pýr Vnitřně jako mírné diuretikum v nálevu (1 polévková lžíce řezaného oddenku se přelije 1/4 litrem vroucí vody a ponechá asi 15 minut stát). čaj se podává několikrát denně. Používá se při zánětech dolních cest močových a močového měchýře, při revmatismu a také při kožních vyrážkách. Je vhodný pro diabetiky, poněvadž obsahuje inulinu příbuznou sloučeninu triticin, poskytující při hydrolýze fruktózu. Používá se hlavně v lidovém léčitelství.
rakytník Jako roborans denně 5 - 10 g zahuštěné marmelády z plodů při nedostatku vitamínu C, v rekonyalescenci, za celkové slabosti a snížené odolnosti organismu při chronických infekčních nemocech.
rdesno hadí kořen Vnitřně jako adstringens a obstipans v nálevu (1 - 2 čajové lžičky řezaného oddenku na šálek vody, 2 - 3 šálky denně). Slouží jako svíravý a slizový prostředek při zánětech střevní sliznice, nespecifických průjmech s krví. Zevně se používá ve formě kloktadla při zánětech dutiny ústní a horních cest dýchacích.
reveň Jako laxativum a stomachikum. Vnitřně v prášku, často v kombinaci ještě s jinými prostředky. Rebarbora se užívá k povzbuzení chuti k jídlu a jako regulátor stolice při chronických zánětech střev. Pro dětskou praxi je nejvhodnější reveňový sirup.
Při menších dávkách se po projímavém působení dostaví někdy dodatečně zácpa. Rebarbora se nesmí užívat při močovém písku, ledvinových kaméncích a jiných chorobách močového ústrojí.
rmen Podobně jako u heřmánku pravého. Spazmolytický účinek je slabší. Používá se vnitřně v nálevu při křečích hladkého svalstva (při bolestivé menstruaci a při děložních, žaludečních a střevních křečích).
rosnatka Vnitřně jako antisklerotikum, diuretikum, sekretolytikum a expektorans v nálevu (2 - 3 čajové lžičky řezané natě na šálek vody pít obden) nebo v tinktuře (3krát denně 10 - 20 kapek s vodou) hlavně proti křečovitému a dlouhotrvajícímu kašli, astmatu, zánětu průdušek apod. Lidově se užívá při nemocech stáří, hlavně arterioskleróze a cukrovce. Účinek není dosud potvrzený a je nejistý.
routa Vnitřně jako stomachikum, spazmolytikum, antiskleroti-kum, zevně jako derivační prostředek a ve velkých dávkách jako abortivum. Vzhledem k jedovatosti rostliny je nutno postupovat s největší opatrností, routa se nesmí užívat např. při těhotenství (překrvuje malou pánev). Připravuje se v nálevu (1 kávová lžička, tj. asi 2,5 g řezané drogy do půl litru vody, nechat 8 hodin vyluhovat) při nervových onemocněních, při bušení srdce na nervovém podkladu, při návalech krve do hlavy a při klimakterických obtížích. Rovněž při poruchách žaludečních a střevních.
Zevně jako derivační prostředek ve formě koupelí při kožních nemo-cech a při hnisavých a špatně se hojících ranách.
rozchodník Vnitřně v nálevu jako hypotenzivum (1 čajová lžička řezané drogy na šálek vody, 2 dávky denně) nebo v prášku (3krát denně 1 g v oplatkách) v lidovém léčitelství při arterioskleróze a vysokém krevním tlaku. Zevně k léčení hnisavých ran a vředů, hemeroidů a plísňových afekcí. Jako rubefaciens nejčastěji ve formě masti, která způsobuje prokrvení kůže. Protože větší dávky nálevu z rozchodníku vyvolávají zvracení, užívají se někdy při otravách, když je třeba vyprázdnit žaludek.
rozmarýn Vnitřně v nálevu jako spazmolytikum a choleretikum (1 čajová lžička řezané drogy na šálek vody, 2krát denně) při křečích hladkého svalstva a k zvýšenému vylučování žluči při chorobách žlučníku. Je to nebezpečná droga a užití je vyhrazeno jen lékaři. Jen zřídka se užívá jako prostředek povzbuzující chuť k jídlu.
Zevně jako derivans a dezinficiens sloužící k prokrvení kůže v koupelích při infikovaných a špatně se hojících ranách.
častěji než droga se užívá silice, hlavně při revmatismu. Rozmarýn se nesmí užívat v těhotenství.
rozpuk Droga je nebezpečná, pro velkou jedovatost se dnes v terapii už nepoužívá. Má význam pouze toxikologický. I zevní použití je nebezpečné. Eventuální otrava se projevuje ochrnutím mozku. Nejprve se dostavuje bolest hlavy, potom pocit nevůle, zvracení, srdeční úzkosti a křeče podobné epilepsii.
rozrazil Vnitřně v nálevu jako mírné expektorans a antidiarhoikum (2 polévkové lžíce řezané drogy na půl litru vody) při chronickém zánětu průdušek k ulehčení expektorace. Příznivě působí při zánětech žaludečně střevních a při vředovém zánětu tlustého střeva s průjmy.
rulík Vnitřně jako spazmolytikum, antiastmatikum a parasym-patikolytikum. Rulík je prudce jedovatá rostlina. Drogu lze použít jen na lékařský předpis a pod dozorem lékaře. Všechny rostlinné části rulíku se užívají v průmyslu k izolaci alkaloidů (atropinu a hyoscyaminu) a k výrobě léčiv.
rybíz černý Jako diuretikum, diaforetikum, antidiarhoikum a roborans. Listová droga se vnitřně používá ve formě nálevu (2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody) při onemocnění z nachlazení, kašli a černém kašli, při revmatismu, onemocnění močových cest a průjmech. Ke zlepšení chuti nálevu se doporučuje použít listy dříve spařené a usušené nebo čajový nálev smíšený s mlékem.
Plody mají podobné užití při kašli a chrapotu jako listy. Užívají se také jako diuretikum a jsou vhodným prostředkem i proti dně. Šťáva plodů svým obsahem zvyšuje pružnost cév a odolnost organismu vůči prochladnutí. Listy i plody podporují látkovou výměnu.
řebříček Vnitřně jako aromatické amarum, spazmolytikum, chola-gogum, v lidovém léčitelství jako hemostatikum v nálevu (až 1 polévková lžíce na šálek vody, nesladit a pít půl hodiny před jídlem). Příznivě působí při žaludečních kolikách, nechutenství, rovněž při průjmů, nadýmání a proti kašli. Poněvadž zvyšuje krevní srážlivost, užívá se často lidově při různých krvácivých stavech, např. při krvácení z plic, ledvin, při nadměrné menstruaci a různých druhotných anémiích. Působí i protizánětlivě a podporuje hojení. Zevně slouží jako přísada do koupelí při hnisavých ranách, kožních vyrážkách, při hemeroidech, také jako kloktadlo při zánětech dásní a k omývání rozpraskaných rukou. Do koupelí se dává dvojnásobné množství natě na stejné množství vody.
řecké seno Vnitřně jako roborans a expektorans v prášku (3krát denně kávovou lžičku práškovaného semene se zavařeninou) jako sílící prostředek při celkové slabosti a v rekonvalescenci. V macerátu se může užívat proti kašli. Zevně se používá semeno rozvařené v kaši
ředkev Jako choleretikum. Vnitřně asi 100 - 200 g čerstvé hlízy po částech nebo postupně 100 - 150 g šťávy denně (chuť se koriguje solí a cukrem) při žlučových kaméncích, kde již zánět žlučníku dozněl, a při žaludeční dyspepsii. Účinné látky po vstřebání mírně dráždí játra, a tím vyvolávají větší sekreci žluče. V malém množství účinkují tedy tyto látky cholereticky, ve větším množství však mohou způsobovat záněty, a proto je nepoužíváme při chorobách jater. Při žlučových kaméncích je můžeme podávat po omezenou dobu nebo v malém množství.
Středně velká hlíza poskytuje až čtvrt litru šťávy. Po 4 - 5 dnech se užívání na 2 - 3 dny přeruší.
řepík Vnitřně jako stomachikum a cholagogum (v prášku 2 - 4 g denně) nebo v nálevu (1 čajovou lžičku rozřezané natě na šálek vroucí vody, třikrát denně půl hodiny před jídlem). Používá se jako podpůrný prostředek při různých nemocech jaterních, žloutence a nemocech žlučových cest, při poruchách trávení a látkové výměny, při průjmech a střevní nečinnosti.
Zevně se užívá jako adstringens při silné rýmě k výplachu nosu, ke kloktání při zánětlivých procesech dutiny ústní, při zánětech mandlí, k obkladům při kožních odřeninách a jako přísada do koupele při kožních nemocech. K zevnímu použití je možno aplikovat čerstvou, rozdrcenou nať, ovšem po předchozím řádném očištění.
řešetlák Vnitřně jako laxativum (0,5 - 1,5 g rozmačkaných plodů máčet přes noc v šálku vody a ráno pít na lačný žaludek) při chronické zácpě a střevní nečinnosti. Chuť nápoje můžeme korigovat medem nebo můžeme macerát podávat ve formě sirupů. Stačí také pozřít ráno na lačný žaludek 10 - 20 plodů s cukrem nebo jablky.
saturejka Vnitřně v nálevu jako antidiarhoikum a karminativum (třikrát denně 3 čajové lžičky řezané drogy na 2 šálky vody) při lehkých průjmech, žaludečních a střevních katarech, při poruchách trávení a plynatosti a jako sílící prostředek žaludeční a protihlístový.
sléz Vnitřně v macerátu jako mucilaginosum (denně 2 čajové lžičky řezané listové drogy na 2 šálky vody) při zánětech horních cest dýchacích, při zánětu žaludku a střev a jako mírné projímadlo. Hojí různé defekty žaludeční a střevní sliznice, má též schopnost absorpční jako živočišné uhlí. Zevně k omývání nežitu a vředů. Jinak se užívá stejně jako ibišek.
smil písečný Vnitřně jako spazmolytikum, dezinficiens, cholagogum a mírné diuretikum (1 lžička drogy na šálek vody, 3krát denně před jídlem po 10 dní) při cholecystopatiích, při chronických zánětech dolních cest močových a dysurických obtížích. Zvýšený choleretický účinek lze dosáhnout v čajové směsi smilu s pelyňkem a řebříčkem. Odvar je účinnější než nálev.
sněženka Jako myorelaxans. Galanthamin je terapeuticky účinný, má výrazné anticholinoesterázové vlastnosti, zesiluje účinek acetylcholinu, působí na neuromuskulární spoje a zvyšuje schopnost stahů hladkého a příčně pruhovaného svalstva. V experimentální léčbě se osvědčil při nepříliš pokročilých formách onemocnění ústřední nervové soustavy, hlavně při léčení obrny.
sporýš Vnitřně jako roborans a expektorans v nálevu nebo studenovodném macerátu (denní dávka 3 čajové lžičky na sklenku vody) jako prostředek sílící a hořčinný. V čajových směsích se osvědčil při chronické bronchitidě, kdy usnadňuje odkašlávání. Dobře působí v lehkých případech neuralgie trojklanného nervu.
Zevně jako adstringens v kloktadle a při chorobách kožních.
srdečník Jako mírné kardiotonikum, hypotonikum a sedativum (jednou denně 2 čajové lžičky na šálek vody, v prášku 2 - 4 g denně). Užívá se při bušení srdce, při úzkosti, neklidu, kolísavém nebo zvýšeném krevním tlaku, při potížích klimakterických a zvýšeném zadržování tekutin v těle. Předpokládaný diuretický účinek je pravděpodobně způsoben příznivým vlivem srdečníku na myokard (srdeční sval).
starček Droga je dnes už zastaralá a neužívá se. Dříve se užívala v nálevu při křečích hladkého svalstva a k mírnění krvácení nejrůznějšího druhu (v gynekologii, po extrakcích zubů, mandlí apod).
stulík Jako sedativum. Jen ve formě speciálních přípravků, které uklidňují při nervových poruchách a předrážděnosti (i pohlavní).
světlík Vnitřně v prášku (3 g jako denní dávka) při nechutenství, zvýšené tvorbě žaludečních šťáv a k úpravě trávení po jiných chorobách trávicích orgánů (žlučníku apod.). Působí jako roborans.
Zevně jako adstringens při některých očních onemocněních v nálevu (3 čajové lžičky řezané drogy na 2 šálky vody, čistě přefiltrovat), při zánětech spojivek, slzného vaku apod. charakterizovaných světloplachostí, při slzení očí a oční únavě k přípravě obkladů buď samostatně, nebo spolu s heřmánkovým květem a 3% borovou vodou (podle lékařské rady). Profylakticky proti únavě zraku, např. chceme-li dlouho sledovat televizní pořad.
svízel Vnitřně v nálevu jako diuretikum a spazmolytikum (1 - 2 polévkové lžíce řezané drogy na 1 litr vody) při zvýšeném zadržování vody v organismu, při zánětech dolních cest močových, dysurických obtížích a křečích hladkého svalstva gastrointestinálního a močového traktu.
Zevně ve formě koupelí při furunkulóze, vyrážkách a v obkladech na popáleniny.
svlačec Je to drastické laxativum a cholagogum; musí se užívat opatrně. Může se podávat v nálevu (l čajová lžička řezané drogy na šálek vody) jako projímavý prostředek. Obvykle se pouze přidává k projímavým čajům. Většinou se užívá oddenek, nať i květ jen v lidovém léčitelství. Na svlačec upozorňujeme proto, že v poslední době je předmětem zajímavého průzkumu ve vztahu ke krevnímu oběhovému systému.
šalvěj Vnitřně jako antihidrotikum a spazmolytikum v nálevu (jednou denně 4 čajové lžičky řezané drogy - asi 7 g - na 2 šálky vody) ke zmírnění nočního potu v klimaktériu, pubertě a při plicních nemocech. Také k úpravě trávicích obtíží, při chorobách žlučníku a jater (2 lžičky drogy na šálek vody).
Zevně působí jako adstringens a antiflogistikum ve formě kloktadla při zánětech v ústech a hrtanu (1 lžička drogy na šálek vody) a ve formě obkladů v kožním lékařství.
Vzhledem ke značnému obsahu jedovatého thujonu nelze šalvějový list užívat v libovolných dávkách a po dlouhou dobu.
šípek Jako roborans, mírné adstringens a diuretikum vnitřně (2 čajové lžičky rozmělněných plodů na půl litru vody se asi 30 min. mírně vaří, odvar se nechá 15 - 30 min. stát a hned se pije) jako posilující prostředek, který zároveň snižuje pohotovost ke krvácení. Je také účinný při zánětu horních a dolních cest močových. čaj připravovaný z jader se neičastěji užívá jako diuretikum. Je znám též jeho účinek proti zácpě.
Šípky jsou jedním z nejbohatších zdrojů vitamínu C.
štědřenec Dříve jako psychofarmakum. V terapii se používala nať při léčení předrážděnosti, psychoneurotických nemocech, při migréně, melancholii a hysterii. Také se užíval při chronické otravě arsenikem a při jaterních chorobách. Je to droga jedovatá. častěji se užíval izolovaný cytisin ve formě extraktu.
topol Jako diuretikum vnitřně v nálevu (dvakrát denně 1 - 2 čajové lžičky rozmačkaných pupenů na šálek vody), jako prostředek při nemocech dolních cest močových, při zvětšení předstojné žlázy, při akutním a chronickém zánětu močového měchýře a při dně a revmatismu. Zevně ve formě masti (Unguentum populeum) při hemoroidech a popáleninách.
topolovka V macerátu vnitřně jako mucilaginosum (2 polévkové lžíce na šálek vody) při zánětu průdušek a jako mírné laxativum. Slizové vlastnosti se využívají při chronických zánětech žaludečních a střevních, kde podstatně zmenšují dráždění.
Zevně při kožních onemocněních jako emoliens.
toten Vnitřně v nálevu jako adstringens a antiseptikum (1 čajová lžička řezané drogy na šálek vody, 2 - 3 šálky denně), jako prostředek proti horečkám, při zánětech střevních a průjmech. Zevně jako kloktadlo při nemocech dásní, při krvácení z dásní, jako součást kloktadla proti angíně apod. čistá rozmačkaná nať se lidově často užívá zevně při léčení vředů a ran. Prášek se užíval k šňupání při krvácení z nosu.
trnka Vnitřně v nálevu jako mírné laxativum a mírné diuretikum (2 čajové lžičky, asi 2 g, na šálek vody) při zácpě a nadýmání, žaludeční nevolnosti a k podpoře vylučování moči.
truskavec Vnitřně v nálevu jako adstringens, expektorans a diuretikum (3krát denně 2 - 3 čajové lžičky, asi 6 g řezané natě na 2 šálky vody nebo 1 kávová lžička prášku, zapít vodou) k zvýšení výměny látkové při revmatismu, dně, při onemocnění ledvin a močového měchýře vyplavuje písek a drobné kaménky, ale hlavně se používá jako prostředek uvolňující hlen a usnadňující odkašlavání.
třezalka Vnitřně v nálevu jako sedativum, antiflogistikum a mírné diuretikum (l polévková lžice řezané drogy na půl litru vody) při nemocech trávicí soustavy s nedostatečnou činností žaludku, jater a žlučníku, při dráždivosti, neklidném spánku a také při nemocech ledvin. Zevně slouží jako adstringens nejčastěji v oleji, dobře hojí popáleniny i kůži spálenou sluncem, těžce se hojící rány a hemeroidy.
Třezalkový olej se připraví macerací 100 g čerstvě rozřezané kvetoucí natě ve 250 g lněného oleje nebo oleje olivového, popřípadě slunečnicového. Láhev s olejem a drogou se vystaví asi na 14 dní na slunce. V té době je nutno občas obsah prótřepat.
Třezalka tečkovaná je rostlina vyvolávající fotosenzibilizaci.
tučnice Užití. Vnitřně v nálevu jako spazmolytikum (2 čajové lžičky řezané drogy na šálek vody, pít obden) při dusnosti, záchvatovitém kašli a černém kašli, hlavně u dětí. Hojně se užívala při všech plicních nemocech. Používá se jako rosnatka (drosera), ale její protikřečový účinek je slabší.
turan Vnitřně ve formě odvaru (5 kávových lžic na šálek vody, 3 šálky denně) jako prostředek proti krvácení, krvavým průjmům a při zánětlivých procesech močových cest. Silice působí proti střevním parazitům a hlístům. Odvar se užívá také při chronickém revmatismu, dně a chorobách výměny látkové.
tužebník Vnitřně v nálevu jako antipyretikum a antirevmatikum (1 čajová lžička květů na šálek vroucí vody, 2 - 3 šálky denně) při horečnatých onemocněních z nachlazení, např. při chřipce, dále při dně a revmatismu, jako prostředek diuretický při nemocech močového měchýře a ledvin, při poruchách výměny látkové.
Rostlina se často označuje jako rostlinný salicylát, stejně jako vrba bílá. Léčebný účinek závisí na obsahu salicylových sloučenin. Dnes se užívá celkem ojediněle, poněvadž drogu nahrazujeme prostředky umělými.
tykev Zejména vnitřně proti hlístům. Doporučuje se požít asi 200 až 250 (tj. asi 50 g) loupaných syrových semen, buď bez další úpravy, nebo s vodou rozetřených na kaši. Dvě hodiny po požití se vezme projímadlo (ricinový olej). Tykvová semena se také používala jako prostředek podporující vylučování vody z těla. Plodní dužinu tykve předepisují někteří lékaři při špatné výměně látkové (podporuje stolici, zvyšuje sekreci moči apod.). Plodní dužina obsahuje asi 90% vody, asi 4 - 5 % cukru, bílkoviny, provitamín A a četné fermenty.
Dnes je to droga zastaralá a málo užívaná. Nejvýš může sloužit jako střevní dezinficiens.
tymián Vnitřně jako sekretolytikům a spazmolytikum, expekto-rans a dezinficiens v nálevu (3 čajové lžičky - 7 g řezané natě na 2 sklenky vody jako denní dávka) především při úporném černém kašli a chronickém zánětu průdušek, při bronchiálním astmatu, chronickém žaludečním zánětu a křečích, při poruchách trávení, zvláště při nadýmání a průjmech. Nedoporučuje se užívat tymián při akutním střevním zánětu, při srdeční slabosti a v' těhotenství.
Zevně se tymián používá do kloktadel k dezinfekci dutiny ústní a hrta-nu, rovněž do koupelí a obkladů při hnisavých ranách.
úročník Vnitřně v nálevu (1 hrst řezané drogy na půl litru vody) jako prostředek celkově povzbuzující organismus. Zevně v obkladech a koupelích při mokvavých a špatně se hojících ranách, např. při bércových vředech. Také k výplachům dutiny ústní, při nemocech dásní a zánětech mandlí.
vachta Vnitřně v nálevu jako stomachikum, amarum a digestivum (2 - 3 polévkové lžíce řezané listové drogy na šálek vody, pít obden) jako prostředek žaludeční, např. při žaludeční slabosti a trávicích potížích, nedostatku žaludečních šťáv, při nechutenství, žaludečním zánětu, při dráždění k dávení a k povzbuzení činnosti žlučníku. Užívá se také při celkové tělesné vyčerpanosti, slabosti a v rekonvalescenci.
vlaštovičník Užití. Vnitřně v nálevu jako expektorans (2 čajové lžičky na šálek vody) jako slizovitý prostředek proti kašli, při nemocech z nachlazení, zánětech dýchacích cest, zvláště u dětí při průduškovém zánětu a plicních onemocněních. Je součástí četných čajů a sirupů, jež se s oblibou předepisují při chřipkových infekcích, aby ulehčovaly odkašlávání.
Květní droga vlčího máku se někdy také užívá do čajových směsí jen proto, aby zlepšovala jejich vzhled.
vřes Vnitřně v nálevu jako dezinficiens močových cest, jako ad-stringens, jako mírné antiseptikum, diuretikum a diaforetikum (3 čajové lžičky řezané drogy na 2 šálky vody, pít obden) při zánětech močového měchýře ve spojení se zvětšením prostaty a při chorobách ledvin; také při horečce, revmatismu a kloubových bolestech. Napomáhá výměně látkové. Obvykle se podává ve směsích např. s řepíkem, šalvěji, přesličkou apod.
všedobr Vnitřně v nálevu jako stomachikum a diuretikum (jednou denně 1 polévková lžíce řezané drogy na půl litru vody). Užívá se při nechutenství a při žaludečních a střevních chorobách. Dobrý vliv všedobru je znám při chorobách ledvin a močových cest i jako pomocný lék při cukrovce. Užitím i účinkem se poněkud blíží andělice.
yzop Vnitřně v nálevu jako expektorans, stomachikum, antihid-rotikum (l čajová lžička drogy na šálek vody, 2 šálky denně), při chronickém bronchiálním zánětu, astmatu, kašli, nadýmání, chronickém střevním kataru a pro povzbuzení chuti k jídlu.
Zevně slouží jako dezinficiens, a to jako kloktadlo při zánětu hrtanu a mandlí.
zemědým Vnitřně v nálevu slouží jako laxativum, mírné diuretikum a choleretikum (2 čajové lžičky - 2,5 g řezané drogy na 2 šálky vody denně) při žlučníkových a jaterních nemocech, žaludeční dyspepsii, při zácpě a při chorobách se zvýšeným zadržováním vody v těle. Může se užívat jen na lékařský předpis. Zevně v obkladech nebo koupelích při kožních vyrážkách, ekzémech a hemoroidech (obvykle s listem vlašského ořechu). Kyselina fumarová z obsahových látek zemědýmu působí podle nových výzkumných zjištění příznivě při okysličovacích pochodech v organismu.
zeměžluč Vnitřně v nálevu jako amarum a digestivum (1 čajová lžička řezané drogy na 2 šálky neslazeného nebo oslazeného nálevu denně; pije se půl hodiny až hodinu před jídlem). Užívá se při nechutenství, žaludeční slabosti, při příznacích špatného trávení a nedostatku kyseliny solné v žaludeční šťávě, dále při onemocnění jater se sníženým vylučováním žluči a jako pomocný lék při cukrovce. Dobře slouží jako posilující prostředek při celkové slabosti a v rekonvalescenci. Podává se obvykle častěji nebo ve větším množství, poněvadž má nižší číslo hořkosti než nálev z kořene hořce žlutého.
Větší dávky mohou u dětí způsobit křeče a zvracení.
zimostráz Vnitřně v nálevu jako febrifugum a dezinficiens (půl čajové lžičky řezané drogy na šálek vody) při zvýšených teplotách a horečnatých zánětech žlučových a močových cest Zevně se také aplikuje při kožních vyrážkách, dně a revmatismu.
zlatobýl Vnitřně v nálevu jako diuretikum (1 - 2 polévkové lžíce řezané natě na šálek vody) při chronických nemocech ledvin, sníženém vylučování vody z organismu, při poruchách látkové výměny, zvětšení prostaty a dále jako stavící prostředek při průjmech.
Zevně slouží jako adstringens a antiflogistikum v koupelích a obkladech při špatně se hojících a hnisavých ranách. Někdy se užívá i čerstvá nať, hlavně listy a kořen, který je ze všech rostlinných částí nejúčinnější.
žindava Vnitřně v nálevu (4 čajové lžičky řezané drogy) jako karminativum a antiflogistikum při zánětech žaludečních a střevních, k posílení žaludeční činnosti, při žaludečních a dvanáctníkových vředech a při poruchách jaterních. Zevně jako adstringens s protizánětlivým účinkem k přípravě koupelí (1 - 2 polévkové lžíce řezané drogy na l litr vody) při kožních vyrážkách, ekzémech a vředech a vůbec při špatně se hojících ranách.